Dobrý den,
některé změny v medicíně nejsou vidět na první pohled – a přitom mohou rozhodovat o tom, jestli pacient dostane léčbu včas, nebo vůbec. Tento týden vám ukážeme jednu z těch klíčových: Ministerstvo zdravotnictví zavádí krajské koordinátory onkologické péče, kteří mají propojit praktiky, specialisty i onkologická centra a dát systému to, co mu dlouho chybělo – řád.
Proč je to tak důležité, vysvětluje v komentáři i autor návrhu RNDr. Marian Rybář, MHA. Jeho slova jsou jasná: kvůli chaosu v péči dnes zbytečně ztrácíme stovky pacientů ročně. O tom, proč plicní rakovina zůstává tak smrtící diagnózou, mluví i doc. MUDr. Jiří Votruba v podcastu Po medině.
A když už mluvíme o hranicích možného – mrkneme i na případ novorozence, kterému vědci vytvořili a podali personalizovanou genovou terapii během pouhých šesti měsíců.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Inzerujte s námi
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: Koordinátoři onkologické péče – noví hrdinové na obzoru.
📊 LDT: Proč v Česku umírá na plicní rakovinu víc lidí, než by muselo?
🩺 Medi-Mood index: Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
⭐️ Průzkum: Genová terapie na míru? Případ živého důkazu.
🗞️ NOVINKA
Ministerstvo zdravotnictví zavádí nový prvek do struktury onkologické péče – krajské koordinátory, jejichž úkolem bude zlepšit průchod pacientů mezi jednotlivými úrovněmi péče a zajistit její větší kontinuitu. Tito koordinátoři mají fungovat jako most mezi praktickými lékaři, specialisty a komplexními onkologickými centry. Cílem je zkrátit cestu k efektivní léčbě, především u tzv. fast track diagnóz (např. karcinom plic nebo triple negativní karcinom prsu). [1]
Nejdůležitější informace:
- V každém kraji ČR bude působit lokální koordinátor onkologické péče, který propojí klíčové aktéry – od praktických lékařů po komplexní onkologická centra.
- Koordinátor má pomoci zajistit lepší návaznost v přednemocniční fázi péče a zrychlit průchod pacienta systémem k efektivní léčbě
- V projektu se počítá s využitím nástrojů jako jsou digitální registry, datové vizualizace i školení jednotlivých účastníků péče.
Co se o tom myslí Dr. Lasso?
Zavedení koordinátora je jednoznačně krok správným směrem, u kterého je však nezbytné připravit koordinátorům půdu pro naplnění svého potenciálu. Pokud se podaří sladit péči mezi jednotlivými články systému, posílit komunikaci a využít data k reálnému zlepšení cesty pacienta, může z toho profitovat každý: pacienti, lékaři i celý systém.
A protože tohle není jen teorie z newsletteru, ale reálný návrh z praxe, přidávám i hlas autora samotného konceptu.
Co říká autor konceptu?
Cesta onkologického pacienta v Česku dnes často připomíná tzv. “random walk” – nepředvídatelnou a chaotickou procházku systémem, kde nikdo neví, co bude dál. Výsledkem je třeba i to, že kvůli dezorganizaci péče u karcinomu plic ztrácíme až 500 životů ročně.
Nově zaváděná pozice krajského koordinátora má potenciál tuto realitu změnit – konečně začít organizovat péči jako řízený proces, ne jako hru na náhodu,“ vysvětluje RNDr. Marian Rybář, MHA, autor návrhu za Ministerstvo zdravotnictví.
Chci vědět víc
📊 LDT:
Rakovina plic je jedním z nejzávažnějších onkologických onemocnění, a přesto se v Česku stále nedaří výrazně snížit úmrtnost pacientů. Podle doc. Votruby za to může špatná organizace péče a pomalá diagnostika. „Čím dříve se nádor zachytí, tím vyšší je šance na vyléčení. V Česku ale mnoho pacientů přichází pozdě, protože systém není nastaven tak, aby včas zachytil rizikové případy,“ říká.
Jedním z hlavních problémů je nedostatečný screening. Zatímco u rakoviny prsu nebo děložního čípku jsou preventivní programy zavedené a fungují, screening rakoviny plic je stále v plenkách. „Ve vyspělých zemích už běží organizované programy, kde jsou pravidelně vyšetřováni lidé s vysokým rizikem – například dlouholetí kuřáci. U nás tak daleko nejsme,“ upozorňuje Votruba.
Dalším zásadním faktorem je rychlost diagnostiky. „Pacient podstoupí CT, ale než se dostane k dalším vyšetřením a onkologovi, může to trvat týdny až měsíce. Přitom v této fázi rozhodují doslova dny,“ varuje.
Problémem je i nedostatečná spolupráce mezi specialisty. „Plicní lékaři, onkologové a radiologové musí fungovat jako jeden tým, ne jako oddělené jednotky. V některých zemích jsou diagnostická centra, která pacienta provedou celým procesem během několika dní. To je model, ke kterému bychom se měli přiblížit,“ říká Votruba.
Řešením je lepší organizace péče, zavedení jasného diagnostického protokolu a posílení prevence. „Pokud by se screening a rychlá diagnostika nastavily správně, mohli bychom zachránit stovky životů ročně,“ uzavírá Votruba.
Chci si poslechnout celý díl
🩺 MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 19. 5. – 25. 5. se Medi-Mood index snížil na 3,3 bodu, což značí mírné zlepšení nálady mezi mediky a mladými lékaři. Hlasovalo celkem 52 lidí na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
I když to pořád není procházka růžovou pitevnou, nálada se lehce zvedla. Pondělí tentokrát nekopalo tolik do žeber a někteří maturanti hlásí, že to zvládají se ctí (a kávou). Patologie si jede svoje, ale už si na ni zvykáme jako na tichého spolubydlícího. Možná se ještě neblýská na lepší časy, ale aspoň přestalo pršet.
⭐️ PRŮZKUM
Co kdyby vám někdo řekl, že od diagnózy nevyléčitelné genetické poruchy po funkční léčbu uplynulo jen 6 měsíců? Vědci to nejen řekli, ale i provedli – a to rovnou na pacientovi, kterému bylo půl roku. Pomocí personalizované CRISPR genové terapie opravili konkrétní mutaci v játrech novorozence s poruchou CPS1. Jedná se o vzácnou, ale zákeřnou poruchu metabolismu dusíku, při které tělo nedokáže zpracovávat odpadní amoniak vznikající při trávení bílkovin. Výsledek? Toxická hladina amoniaku v krvi, která může způsobit otok mozku, kóma nebo i smrt.
Díky terapii je mezi námi dítě, které bez komplikací přežilo infekce, je klinicky stabilní a postupně mu snižují dávky podpůrných léků. Pokud tohle není medicínský sci-fi upgrade, tak co už? [2]
Jak studie probíhala:
- Vědci vytvořili personalizovanou CRISPR-Cas9 terapii zaměřenou na specifickou mutaci v jaterních buňkách způsobující CPS1 deficienci.
- Genová editace byla doručena pomocí lipidových nanočástic přímo do hepatocytů, bez zásahu do zárodečných buněk.
- Léčba probíhala ve dvou krocích – nejprve nízká testovací dávka kvůli bezpečnosti, následně terapeutická.
- Celý proces od genetické diagnostiky po podání terapie byl dokončen během šesti měsíců.
Nejdůležitější informace:
- Personalizovaná terapie – jedná se o první známý případ cílené CRISPR genové editace navržené pro jediného konkrétního pacienta s dědičným metabolickým onemocněním.
- Rychlý vývoj – od genetické diagnostiky po klinické podání uplynulo pouhých šest měsíců, díky předpřipravené a flexibilní editační platformě.
- Fyziologická odpověď – po terapii bylo možné zvýšit příjem bílkovin a snížit dávkování léků k potlačení hladiny amoniaku v krvi.
- Zvládání stresových podnětů – pacient bez závažných komplikací překonal běžné virové i gastrointestinální infekce, které by za normálních okolností mohly být fatální.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
V medicíně jsme zvyklí na fráze jako „dále bude nutné provést rozsáhlé klinické studie“. Tentokrát se ale vědci prostě zvedli a provedli to – navrhli, vyrobili a podali terapii jednomu konkrétnímu pacientovi. A ono to fungovalo. Je to ukázka toho, co všechno je možné, když se technologie potká s odvahou a extrémní personalizací.
Ale kde jeden případ znamená záchranu života, jinde může podobný zásah balancovat na hraně experimentu. Genová editace není hra – a s každým novým „zázrakem“ roste i odpovědnost. Tohle není oprava kódu v aplikaci, ale přímý zásah do lidské biologie. Naděje? Obrovská. Ale s nohama na zemi, prosím.
Chci znát podrobnosti
Zdroje:
[1]; https://www.linkos.cz/files/pro_odborniky/napl_onko_prog/sled_predikce_onko/Forum/2025-04/1-prednaska_kiss_onkoforum-27-4-2025.pdf
[2] https://www.nih.gov/news-events/news-releases/infant-rare-incurable-disease-first-successfully-receive-personalized-gene-therapy-treatment
