Dobrý den,
ne všechno, co hýbe medicínou, začíná na sále. Někdy to začne v buňce, která se poprvé zatřese rytmem budoucího srdce – a jindy v hlavě studenta, který se rozhodne stát špičkovým kardiologem. V tomto vydání uvidíte jedno i druhé. Doslova.
Ukážeme vám 3D videoformaci srdce v jeho úplně první fázi vývoje – je to jako sledovat biologii v přímém přenosu, a přitom už cítit, kde může medicína být za 10 let. A pokud přemýšlíte, kam může být za 10 let vaše vlastní kariéra, inspirací může být prof. Petr Toušek a jeho cesta k špičce české kardiologie. A jako vždy nechybí silná dávka neurovědy – tentokrát o tom, jak menstruační cyklus mění mozek. Ne obrazně. Reálně.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Inzerujte s námi
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: 3D videoformace srdce jako z hollywoodského filmu?
📊 LDT: Prof. Petr Toušek – Jak se stát špičkovým kardiologem?
🩺 Medi-Mood index: Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
⭐️ Průzkum: Hormonální příliv a odliv formuje mozek. Doslova.
🗞️ NOVINKA
Představte si, že sledujete srdce, jak se vytváří z ničeho – živě a ve 3D. Ne, není to teaser k novému dílu „Grey’s Anatomy“, ale výsledek práce vědců, kteří poprvé v historii natočili proces formování srdce myši v jeho úplně nejranější fázi. Pomohl jim k tomu speciálně vyvinutý algoritmus schopný analyzovat tisíce obrazových dat v reálném čase, přesněji řečeno pokročilá mikroskopie a AI. [1]
Nejdůležitější informace:
- Vědci zaznamenali proces, při kterém se z mesodermálních buněk vyvíjejí první srdeční struktury u myšího embrya.
- Použili světelnou mikroskopii s vysokým rozlišením a strojové učení ke zpracování obrovského množství dat.
- Video zachycuje, jak se buňky postupně organizují a začínají rytmicky kontrahovat.
- Výzkum pomáhá pochopit, kdy a jak se objevují genetické chyby vedoucí k vrozeným srdečním vadám.
- Technologie by mohla v budoucnu umožnit sledování vývoje lidských orgánů v reálném čase, bez nutnosti destruktivních zásahů.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Pozorovat první srdeční pulz je silnější zážitek než tisíc motivačních videí. A když si uvědomíte, že každá porucha tohoto procesu může znamenat celý život s vrozenou vadou, pak chápete, proč budoucnost medicíny začíná už v laboratoři, ne až v čekárně.
📊 LDT
Stát se špičkovým kardiologem vyžaduje nejen talent, ale především odhodlání, trpělivost a správné vzdělávací prostředí. „Musíte si ke kardiovaskulárnímu systému vytvořit vztah už na medicíně. Musí vás to bavit, musí to být něco, co vám dává logiku,“ říká prof. Petr Toušek v podcastu Po medině.
Podle něj je zásadní začít brzy a zapojit se do výzkumu. „Částečně jsem se zapojil do vědeckých projektů už ve čtvrtém a pátém ročníku fakulty. Přihlásil jsem se na prestižní pracoviště pod vedením profesora Vidimského. A právě toto prostředí mě vtáhlo a dalo mi směr,“ vysvětluje.
Klíčovou roli hraje také správný kolektiv. „Musíte být vtaženi do špičkového kolektivu, na pracovišti, kde je už rozjetý vzdělávací i výzkumný systém. To vás posune dál,“ dodává .
Zásadní je ale také vytrvalost. Toušek zdůrazňuje, že cesta ke kardiologické specializaci trvá roky a lékař musí být ochoten neustále se učit a přizpůsobovat se novým poznatkům. „Každý pacient je jiný, každá situace přináší novou výzvu. Pokud vás to baví, tak i po 20 letech v oboru máte stále co objevovat,“ tvrdí.
Dalším důležitým aspektem je aktivní účast na mezinárodních konferencích a publikace ve vědeckých časopisech. „Účast na mezinárodních kongresech mi pomohla získat nadhled a pochopit, kam se kardiologie vyvíjí. Publikace v prestižních žurnálech je pak klíčová pro budování odborné reputace,“ uvádí Toušek.
Moderní technologie také přinášejí nové možnosti vzdělávání. Simulátory, virtuální realita a online kurzy umožňují studentům i lékařům zdokonalovat své dovednosti mimo reálné operační sály. „Mladí kardiologové dnes mají neuvěřitelné možnosti. Mohou se učit na simulátorech, analyzovat složité případy pomocí AI nebo se účastnit virtuálních operací,“ uzavírá Toušek.
🩺 MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 12. 5. – 18. 5. se zvýšil na 3,5 bodu, což znamená zhoršení nálady mezi mladými lékaři a mediky oproti předchozí hodnotě 3,4. Hlasovalo celkem 60 respondentů přes Instagram Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Zkouškové peklo si tento týden přišlo pro další duše – někteří doufali v klidnější režim, ale realita byla spíš „více zkoušek, méně radosti“. Do toho se přidává klasika jménem syndrom vyhoření, který se v tomto období chytá studentů jako klíště. Týdenní dávka stresu evidentně přetékala, protože 3,5 bodu na indexu není žádná výhra. Držte se – a nezapomeňte, že i semestr má svůj konec.
⭐️ PRŮZKUM
Jestli vám někdo řekne, že se vám během jednoho měsíce mění fyzická struktura mozku, možná to zní jako přehánění. Jenže přesně to se podle nové studie skutečně děje – konkrétně v hipokampu, oblasti mozku zodpovědné za konsolidaci paměti a prostorové učení.
Pomocí pokročilé dvoufotonové mikroskopie bylo prokázáno, že cyklické změny hladin ovariálních hormonů výrazně ovlivňují morfologii a funkční aktivitu neuronů. Zjištění naznačují, že menstruační cyklus by neměl být vnímán pouze jako reprodukční fenomén, ale i jako významný neurokognitivní modulátor. [2]
Jak studie probíhala:
- Výzkum probíhal in vivo na myších, které procházejí čtyřdenním estrálním cyklem, analogickým lidskému menstruačnímu cyklu.
- Pomocí dvoufotonové mikroskopie se sledovala dynamika dendritických trnů v hipokampální oblasti CA1 napříč jednotlivými fázemi cyklu.
- Zaznamenávala se nejen morfologie, ale i funkce neuronů – konkrétně zpětně šířené akční potenciály jako ukazatel synaptické plasticity.
- Paralelně byla testována schopnost prostorového učení v novém prostředí, aby se ověřil funkční dopad pozorovaných strukturálních změn.
Nejdůležitější informace:
- Hustota dendritických trnů v hipokampu se v průběhu cyklu měnila až o 30 % – což představuje tisíce synaptických spojení navíc či méně u každého neuronu.
- Nejvyšší hustota byla pozorována během proestru (fáze s vrcholem estradiolu), což korelovalo s lepší schopností prostorového učení a stabilnější aktivitou place cells.
- Během fáze s vysokou hladinou estradiolu docházelo ke znatelně silnějšímu zpětnému šíření akčních potenciálů dendritickým stromem – klíčovému mechanismu pro synaptické zesilování.
- Analogické hormonálně řízené strukturální změny byly pozorovány i v lidském hipokampu během menstruačního cyklu, což zdůrazňuje význam personalizace neurovědeckého a klinického výzkumu podle hormonální fáze.
- Estrogenové receptory v hipokampu nejsou náhodné – evolučně se zde pravděpodobně etablovaly kvůli přímému vlivu na kognitivní flexibilitu a paměťové procesy.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Tak si to shrňme: mozek se ženám během cyklu mění strukturálně, funkčně a pravděpodobně i výkonnostně. A výzkumné protokoly s tím doteď téměř vůbec nepočítaly. Možná by nebylo od věci přestat považovat ženy za „komplikovaný model“ pro klinické studie a začít je vnímat jako klíč k porozumění plasticitě mozku. Hormony nejsou šum – jsou to systémové vstupy.
Zdroje:
[1]; https://www.ucl.ac.uk/news/2025/may/scientists-film-heart-forming-3d-earlier-ever
[2]; https://news.ucsb.edu/2025/021876/hormone-cycles-shape-structure-and-function-key-memory-regions-brain
