Dobrý den,
některé otázky nás provází roky – třeba proč imunita někdy selhává, i když děláme všechno správně. Jiné přicházejí s technologií, která dokáže pacienty nejen léčit, ale i motivovat. A občas narazíme na přístup, který obrací běžnou léčbu naruby – a funguje překvapivě dobře.
V dnešním newsletteru se podíváme na mikroby, kteří dostávají v imunologii nový prostor. Na chytrý systém D-Wall, který promění rehabilitaci ve hru. A na to, proč někdy pomůže víc hluboký nádech než tableta proti bolesti. Každé z témat má jedno společné: posouvá hranice, jak může vypadat léčba dnešních dní.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička

Inzerujte s námi
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: Bakterie místo molekul: Věda se vrací k základům imunity
🔥 Partnerské sdělení: Gamifikace ve službách zdraví: Jak D-Wall motivuje pacienty
🩺 Medi-Mood index: Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
⭐️ Průzkum: Když místo analgetik zaberou skupinové terapie a hluboký nádech

🗞️ NOVINKA
V medicíně jsme zvyklí řešit každou nemoc zvlášť – alergii, astma i depresi. Co když ale mají společného víc, než si myslíme? Nové výzkumy ukazují, že společným jmenovatelem všech tří může být zánět. Tato teorie navazuje na tzv. hypotézu „Old Friends“, podle které nám moderní sterilní prostředí odepírá kontakt s mikroorganismy, jež dříve učily náš imunitní systém toleranci.
A nejsou to jen akademické úvahy – ve Finsku šli ještě dál: mezi lety 2008 a 2018 testovali, co se stane, když se dětem kontakt s mikroby vrátí. Výsledky? O polovinu méně hospitalizací pro astma a méně potravinových alergií. Pokud je zánět opravdu spojený i s depresí, máme tu kandidáta na multitaskingový zásah desetiletí. [1]
Nejdůležitější informace:
- Zánět jako společný faktor – deprese, alergie i astma vykazují společné znaky zánětlivých procesů, včetně aktivace specifických imunitních drah jako Th17 (T-lymfocyty, které hrají klíčovou roli v řízení zánětlivé odpovědi).
- Hypotéza „Old Friends“ – nedostatek kontaktu s mikroorganismy v dětství (např. kvůli sterilnímu prostředí) může vést k poruchám imunitní tolerance a zvýšenému riziku zánětlivých onemocnění.
- Finská prevence – program zvýšení kontaktu s mikrobiálním prostředím vedl k 50% poklesu hospitalizací pro astma a potravinových alergií u dětí – zahrnoval úpravu prostředí v mateřských školách a školách, včetně používání lesní půdy a rostlin ke stimulaci mikrobiální expozice.
- Neurologická propojenost – studie ukazují, že zánětlivá stimulace ovlivňuje mozkové dráhy zpracovávající emoce – konkrétně tzv. saliční síť, jejíž zvýšená aktivita při stresu zesiluje zánět v dýchacích cestách a může přispívat k rozvoji deprese u pacientů s astmatem nebo alergií.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Pokud jste v dětství trávili čas v přírodním prostředí s běžnou expozicí půdním mikroorganismům, mohla se vaše imunita naučit regulovat zánět přirozeně a efektivně. Dnes víme, že rozmanité mikrobiální prostředí – ať už v přírodě nebo v kontaktu se zvířaty – pozitivně ovlivňuje vývoj imunitního systému i psychickou odolnost.
Možná tak nehledáme nový lék, naopak znovuobjevujeme původní léčivo a to mikrobiální diverzitu, se kterou jsme jako druh evolučně počítali.
Chci vědět víc

🔥 PARTNERSKÉ SDĚLENÍ:

Fyzioterapie prochází v posledních letech zásadní proměnou díky moderním technologiím. Jedním z nejvýraznějších nástrojů je systém D-Wall, který kombinuje biomechanickou analýzu pohybu s interaktivní zpětnou vazbou v reálném čase.
Nemocnice v Semilech byla první v Česku, která tento systém zavedla – a to hned ve dvou verzích. Vznikl tak unikátní model péče propojující technologii s neurorehabilitačními principy, který využívají pacienti s neurologickými, ortopedickými i vertebrogenními diagnózami a také sportovci.
D-Wall pomocí 3D kamery a dalších prvků sleduje posturu, rovnováhu, rozsah pohybu či sílu, a okamžitě poskytuje biofeedback pacientovi i terapeutovi. Přesně odhaluje asymetrie a kompenzační vzorce, což umožňuje cílenou terapii.
Systém se přizpůsobuje potřebám pacientů a motivuje je díky virtuální realitě a herním prvkům. Výsledky jsou objektivně měřitelné a uchovávané pro dlouhodobé sledování pokroku.
Semily se tak stávají příkladem, jak může vypadat digitální, přesná a individualizovaná fyzioterapie budoucnosti. O praktickém využití D-Wall a přínosu pro pacienty mluví ve videu vedoucí fyzioterapeutka Bc. Martina Brožková.
Chci vidět D-Wall v akci

🩺 MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?

V týdnu 16.6. – 22.6. se snížil na 2,9 bodu, což znamená zlepšení nálady mezi mladými lékaři a mediky oproti předchozí hodnotě 3,3. Hlasovalo celkem 30 respondentů přes Instagram Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Někteří z vás se potýkali s vyčerpáním v závěrečných dnech semestru – kombinace praxí a zkoušek dává zabrat i těm nejotrlejším. Jiní už slavili konec zkouškového a po třech letech se konečně dočkali prázdnin, což zní skoro jako zázrak. Celkově se nálada nesla ve znamení únavy, ale i úlevy – což je na konci akademického roku naprosto zasloužené.

⭐️ PRŮZKUM
Bolest zad, chronická a neústupná, často řešená jen dalším receptem na opioidy. Výzkumníci zkusili něco jednoduššího a levnějšího: osm týdnů mindfulness nebo CBT (kognitivně-behaviorální terapie) u lidí s dlouhodobou bolestí, kterou nezvládaly ani léky. A ono to zabralo. [2]
Jak studie probíhala:
- Účastníků bylo 770 – dospělí s těžkou bolestí zad léčenou opioidy.
- Rozděleni byli náhodně do dvou skupin – mindfulness vs. CBT.
- Terapie trvala 8 týdnů – probíhala ve skupinách a vedli ji terapeuti.
- Účastníci nebyli nabádáni ke snížení opioidů – a přesto se k tomu sami rozhodli.
Nejdůležitější informace:
- Obě terapie vedly ke snížení bolesti a poklesu denní dávky opioidů – efekt trval až 12 měsíců.
- Zlepšila se funkčnost a kvalita života – účastníci lépe zvládali každodenní aktivity.
- Účastníci se naučili zvládat bolest pomocí konkrétních technik – místo spoléhání na prášky si pomohli sami.
- Studie byla největší svého druhu a jako jedna z mála sledovala i dlouhodobý dopad.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Behaviorální terapie přináší pacientům s chronickou bolestí nejen úlevu, ale i kontrolu nad vlastním stavem. Je překvapující, že důkazy o jejich účinnosti nejsou silněji promítnuty do klinických doporučení. Techniky jako mindfulness a CBT nejsou zázračné – ale fungují, jsou levné a bezpečné. A možná je právě teď správný čas začít je brát vážně. Ne jako alternativu, ale jako standard.
Zajímá mě celá studie

Zdroje:
[1]; https://www.medscape.com/viewarticle/could-treating-inflammation-be-three-one-intervention-2025a1000gm7
[2]; https://www.psu.edu/news/research/story/mindfulness-and-cognitive-behavioral-therapy-may-improve-chronic-low-back-pain