Týdenní dávka reality: klima, centralizace a násilí

Milé kolegyně, milí kolegové,

zdravotnictví se mění, ale zatímco někde kvete udržitelnost, jinde roste napětí. Tento týden přinášíme tři příběhy, které ukazují, jak pestré (a komplikované) může být hledání lepších cest v medicíně:

🌿 Německé nemocnice ukazují, že ekologie ve zdravotnictví není sci-fi. Snižují emise, šetří energii i peníze a přitom neztrácejí kvalitu péče. Může být solární panel vedle ARO běžným standardem?

🏥 Z jihu Čech přichází model chytré centralizace, který nechává prostor i pro menší nemocnice – místo rivality vzniká síť. Všichni ale naráží na starý známý problém: peníze.

🚨 A do třetice varování z ambulancí: nová studie mapuje násilí na prakticích. Nejde o jednotlivé incidenty, ale systémový problém, který má vážné důsledky – od vyhoření až po odchod z profese.

Není to zrovna feel-good čtení, ale o to důležitější. Přejeme vám pevné nervy, otevřenou mysl a jako vždy – buďte o krok napřed,

Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička

Inzerujte s námi

🗞️ NOVINKA

Německé nemocnice se zelenají. A mohly by inspirovat i ty naše. 🌱

Zdravotnická zařízení se stále častěji zapojují do ochrany klimatu a hledají cesty, jak snížit svou ekologickou stopu. V Německu se rozvíjí udržitelné přístupy ve stavebnictví, energetice, odpadovém hospodářství, dopravě i nemocničním stravování. Přestože překážky přetrvávají, ukazuje se, že změna je možná – a často i výhodná z ekonomického hlediska. [1]

Nejdůležitější informace:

Nemocnice v Německu generují přes 5 % celkových emisí skleníkových plynů
Mezi hlavní opatření patří obnovitelné zdroje, energeticky úsporné budovy a digitální řešení místo papírových
Udržitelnější strava ve zdravotnických zařízeních pomáhá snižovat uhlíkovou stopu
Překážky zavádění změn zahrnují nedostatek personálu, finance a technickou náročnost

Udržitelné zdroje energie:

Solární panely a větrná energie – Nemocnice mohou pokrýt část své spotřeby vlastní výrobou z obnovitelných zdrojů.
Energeticky úsporné technologie – LED osvětlení, chytré řízení provozu a úsporné přístroje snižují náklady i emise.
Energetický management – Systémy podle ISO 50001 pomáhají optimalizovat spotřebu a najít úspory.

Udržitelná nemocniční strava:

Lokální a sezónní potraviny – Kratší dopravní vzdálenost znamená nižší emise a podpora regionálních producentů.
Rostlinná strava – Méně masa na talíři snižuje ekologickou stopu a zlepšuje zdraví pacientů i personálu.
Menší porce a méně odpadu – Efektivní plánování jídel omezuje plýtvání a šetří náklady.

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

Pokud nemocnice dokáží snižovat emise a zároveň zlepšovat kvalitu péče, není důvod, proč by to nešlo i jinde. Udržitelnost by neměla být samostatným projektem, ale součástí každodenního fungování zdravotnictví.

Jak na zelenou nemocnici?

📊 LDT:

Centralizace péče: správná cesta, nebo hrozba pro malé nemocnice?

„Pokud bychom péči o mrtvice a porody centralizovali do dvou pracovišť v republice, kvalita by šla nahoru, ale pacient by se tam možná vůbec nedostal,“ říká s trochou nadsázky Michal Šnorek, ředitel Nemocnice České Budějovice a holdingu jihočeských nemocnic. Právě otázka, co se má centralizovat a kde už ztrácíme dostupnost, se stává jedním z dilemat současného zdravotnictví.

V Jihočeském kraji se na to šli chytře. Osm krajských nemocnic tvoří propojený systém, ve kterém se část péče centralizuje do Budějovic – a zároveň vznikají specializovaná pracoviště i v menších nemocnicích. Například v Prachaticíchvyrostla ortopedie, která má po Budějovicích nejvyšší počet endoprotéz v kraji. Nebo v Krumlově vzniká centrum jednodenní chirurgie, kam budou dojíždět i týmy z Budějovic – pacienti se rychleji dostanou k výkonu, nemocnice získá potřebné finance a lékaři práci.

Problém? Peníze. „Úhrady za specializované výkony mimo centra jsou automaticky kráceny. A malá nemocnice pak přichází o část příjmů, aniž by někdo řešil, co jí na oplátku nabídnout,“ varuje Šnorek. Zároveň ale upozorňuje, že systém je slepý – nejsou data o výsledcích péče, chybí porovnání komplikací, přežití, kvality. „Bez dat jen tušíme, kdo odvádí dobrou práci a to je špatně.“

Zdravotnictví by nemělo fungovat jako volný trh, kde silnější nemocnice vytlačí menší. Spíše jako orchestr – každý hráč má svou roli. Příklad z Jihočeského kraje ukazuje, že i menší nemocnice mohou sehrát důležitou část, pokud dostanou prostor a podporu. [2]

Poslechnout podcast

🩺 MEDI-MOOD INDEX

Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?

V týdnu 22. 9. – 28. 9. se Medi-Mood index vyšplhal na 3,2 bodů!

Nálada mezi mediky je stále průměrná. Semestr se rozjíždí, počasí spíš nic než moc…No, stále doufáme, že příště už vám přineseme lepší zprávy!

O svůj mood se podělilo celkem 24 lidí na Instagramu Po medině.

⭐️ PRŮZKUM

Když práce bolí: násilí a útoky na personál v ordinacích praktických lékařů

Návštěva praktického lékaře bývá pro pacienty prvním krokem ke zdravotní péči. Pro zdravotnický personál však stále častěji představuje zdroj ohrožení.

Nová přehledová studie publikovaná v British Journal of General Practice ukazuje, že násilí, výhrůžky nebo verbální útoky jsou v ordinacích praktických lékařů rozšířenější, než by se mohlo zdát. Přestože se o násilí ve zdravotnictví mluví převážně v kontextu nemocnic, data naznačují, že primární péče čelí podobným, ne-li horším výzvám. [3]

Jak studie probíhala:

Prohledáno více než 19 000 citací z odborných databází, Googlu a Google Scholar
Do výsledků bylo zařazeno 50 studií ze 24 zemí
Zahrnuty byly kvantitativní, kvalitativní i smíšené metody s více než 23 000 účastníky
Studie sledovaly pouze násilí a zneužívání ze strany pacientů a veřejnosti

Nejdůležitější informace:

Prevalence násilí: roční výskyt násilí se pohyboval mezi 13,8 % a 90,3 %, celoživotní pak až do 91 %
Nejčastější forma: verbální útoky byly nejčastější, ale objevily se i fyzické nebo sexuální incidenty
Dopad na personál: zaznamenány byly negativní dopady na duševní zdraví, pracovní spokojenost i odchod z profese
Chybějící prevence: studie neuváděly žádná ověřená preventivní ani podpůrná opatření

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

Primární péče je základ zdravotnického systému a zároveň stále častěji prostředím, kde se lékaři a sestry necítí bezpečně. Tato studie ukazuje, že problém je rozsáhlý, ale konkrétní řešení stále chybí. Přestože některé návrhy existují, chybí důkazy o jejich účinnosti. Pokud chceme udržet lékaře v terénu, bude potřeba věnovat této oblasti větší pozornost – a to nejen při tvorbě politik, ale i v každodenní praxi.

Co si o násilí v nemocnicích (ne)říkáme?