Přejít k obsahu
Dr. Lasso
  • Newsletter
  • Spolupráce
  • Máte nápad?
  • Newsletter
  • Spolupráce
  • Máte nápad?
  • 17 července, 2025

Skryté hrozby v tepnách i ve vzdělávacím systému

 

Milé kolegyně, milí kolegové,

červenec přináší horké dny a ještě žhavější témata. V dnešním newsletteru se podíváme na to, co doopravdy teče naším krevním řečištěm – a teď nemyslíme jen cholesterol.

 

🔬 Nejnovější studie z NEJM přinesla znepokojivé zjištění: mikroplasty v karotických tepnách. Co tam dělají? A odkud se tam vzaly? Environmentální medicína už není budoucnost, ale realita.

 

☕ Když už jsme u každodenních návyků – nová data z UK Biobank ukazují, že káva může snižovat riziko diabetu 2. typu, ale jen pokud ji pijete bez cukru a bez „vychytávek“. Latte se sirupem? Možná spíš přímá cesta ke glukózové intoleranci.

 

👩‍⚕️ A třetí téma? To, co nás (ne)naučí český vzdělávací systém. Podcast s Adamem Vojtěchem otevřel debatu o kompetenčním modelu: co když nestačí si praxi jen odsedět? Možná je čas změnit otázku z „Kde jsi byl?“ na „Co opravdu umíš?“

 

👀 Nabídneme také již tradičně Medi-Mood index za uplynulý týden a rozloučíme se obrázkem, ve kterém se možná řada z vás najde.

 

Dnešní mix je přesně o tom, co tvoří medicínu 21. století: zdraví ovlivněné prostředím, každodenními rozhodnutími i systémem, ve kterém se učíme. Tak si uvařte kávu (bez cukru!) a pojďme na to,

 

Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička

 

Ve spolupráci s MSD

Inzerujte s námi

 

 

🗞️ NOVINKA

 

Mikroplasty v tepnách: nový rizikový faktor?

 

Nedávno publikovaná studie v New England Journal of Medicine přinesla průlomové zjištění: ve vzorcích aterosklerotických plátů karotických tepen byly identifikovány mikro- a nanoplasty. Tyto částice byly rovněž přítomny v chirurgickém prostředí, což vyvolává obavy nejen z environmentální expozice, ale i z potenciální kontaminace během invazivních výkonů. Studie tak otevírá nové otázky o možném vlivu plastů na vaskulární zánět a stabilitu plátů. [1]

 

Nejdůležitější informace:

 

  • Mikro- a nanoplastové částice byly detekovány v 58 % vzorků aterosklerotických plátů odebraných při karotické endarterektomii.
  • Identifikované polymery zahrnovaly polyethylen, polypropylen a polyvinylchlorid – materiály běžně používané v plastovém průmyslu.
  • Částice se nacházely uvnitř makrofágů a byly spojeny s vyšší expresí markerů zánětu a oxidačního stresu.
  • Autoři nevylučují možnost intraoperační kontaminace, což podtrhuje potřebu standardizace sterilizačních protokolů a další výzkum exogenního původu plastů v cévních strukturách.

 

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

 

Zjištění plastů v lidských cévách mění náš pohled na vztah mezi životním prostředím a zdravím. Je to další důkaz, že prevence kardiovaskulárních onemocnění nemusí začínat jen u cholesterolu a pohybu, ale i u kvality vzduchu, vody – a možná i materiálů v operačních sálech.

 

Chci vědět víc

 

 

📊 LDT:

Mgr. et Mgr Adam Vojtěch, MHA: Jak zlepšit kvalitu vzdělávání českých lékařů?

 

 

Kompetenční model: Když nestačí jen „odsedět“ si praxi

 

Současný systém vzdělávání mladých lékařů v Česku stále příliš spoléhá na čas strávený na oddělení a formální splnění osnov, často bez ohledu na to, co si mladý lékař skutečně osvojil.

 

Výsledkem je fragmentované a nerovnoměrné vzdělávání, které místo potřeb mladých lékařů spíše reflektuje aktuální personální potřeby jednotlivých oddělení.

 

Podle Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha, MHA je prioritou přechod ke kompetenčnímu modelu vzdělávání, který klade důraz na:

 

  • reálně získané a ověřené dovednosti, nikoli jen počty měsíců v systému,
    stabilitu pravidel, místo neustálých reformních cyklů,
  • digitalizaci a transparentnost, včetně jednotného portálu pro sledování průběhu vzdělávání,
  • stabilitu pravidel, místo neustálých reformních cyklů. Postgraduální vzdělávání je často dlouhodobý proces a časté změny vzdělávacích programů přehlednosti a přívětivosti celému procesu spíše škodí),
  • kontrolu kvality a benchmarking napříč obory i nemocnicemi. Zásadní je, aby se vzdělávání nedělo jen „na papíře“, ale aby odpovídalo reálné přípravě na samostatnou práci. Bez toho nelze mluvit o kompetenčním modelu, ale jen o jeho karikatuře.

 

V rozhovoru také padla myšlenka na zavedení koordinátora postgraduálního vzdělávání, někoho, kdo by pomáhal mladému lékaři projít systémem, řešit problémy a hledat cesty, když věci nejdou podle plánu.

 

Téma se přirozeně dotýká i nerovností, třeba žen v medicíně. Pokud má být kompetenční model skutečně funkční, musí být flexibilní. Umět reagovat na kratší úvazky, mateřství, i různé profesní dráhy.

 

Zásadní otázka zůstává: Kdo určí, co je kvalitní vzdělávání? Dnes to nikdo přesně neměří. V ideálním světě bychom se měli přestat ptát „Kolik měsíců jsi byl na interně?“ a začít se ptát „Co na té interně vlastně umíš?“ [3]

 

Chci si poslechnout celý díl

 

 

🩺 MEDI-MOOD INDEX

 

Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?

 

 

V týdnu 7. 7. – 13. 7. se Medi-Mood index dostal na 2,5 bodu, což značí mírné zhoršení nálady mezi mediky a mladými lékaři. Hlasovalo celkem 21 lidí na Instagramu Po medině.

 

Co nám sdělili sledující Po medině?

 

Nálady kolísaly jako EKG u pacienta po noční. Někteří litovali, že se nedostali na vysněný Kardio Kemp, jiní zápasili s opravnými termíny a čekáním na výsledky, které nepřicházejí – klasická letní kletba medika. Naštěstí se objevily i světlé momenty. Někdo měl štěstí na stáži, kde se mu konečně někdo opravdu věnoval. A za to se sluší zatleskat!

 

 

⭐️ PRŮZKUM

 

Kofein ano, cukr ne: nové důkazy o vlivu kávy na diabetes

 

Zatímco kofeinová kultura zažívá svůj zlatý věk, nová studie publikovaná v Clinical Nutrition přináší vědecky podložené varování: ochranný efekt kávy vůči diabetu 2. typu se ztrácí, pokud do šálku přidáváte cukr nebo umělá sladidla.

 

Jinými slovy: na obsahu záleží více než na množství. Studie využívající robustní data z UK Biobank nabízí klinicky relevantní poznatky pro prevenci metabolických onemocnění u široké populace. [2]

 

Jak studie probíhala:

  • Analýza vycházela z dat UK Biobank u více než 12 000 osob bez diabetu na počátku sledování.
  • Sledování probíhalo po dobu 12 let s důrazem na typ a frekvenci konzumace kávy.
  • Porovnávaly se skupiny podle druhu konzumované kávy: bez přísad, s cukrem, se sladidly a bezkofeinová varianta.
  • Výsledky byly kontrolovány na řadu socio-demografických a behaviorálních faktorů.

 

Nejdůležitější informace:

  • Káva bez přidaného cukru či sladidel: o 9 % nižší riziko rozvoje diabetu 2. typu, platí zejména při 2-4 šálcích denně
  • Konzumace kávy nalačno může výrazně zhoršit glukózovou toleranci – u testovaných osob se glykemická reakce zvýšila až o 50 %
  • Konzumace ≥ 6 šálků denně snižuje riziko až o 33-37 % podle některých metaanalýz, ale výhoda mezi 6 a 10 šálky roste jen nepatrně, nad 10 šálků/den existují minimální další přínosy, ale už se objevují rizika
  • Káva s cukrem nebo sladidly: ochranný efekt se zcela nebo částečně vytrácí
  • Bezkofeinová káva: efekt přetrvává, byť s menší intenzitou
  • Předpokládaný mechanismus: káva podporuje inzulinovou senzitivitu a snižuje oxidační stres

 

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

 

Klinická doporučení se nemění, ale možná by měla. Pokud pacient hlásí tři latté denně s vanilkovým sirupem a s přesvědčením, že „pije zdravě“, je možná čas na edukaci.

 

Tato data ukazují, že i na první pohled „neškodné“ návyky mohou ovlivnit metabolické zdraví – a že sladidla nejsou automaticky řešením. Pokud si kávu dáváte jako preventivní nástroj, dejte si ji tak, jak ji pila vaše babička: hořkou a bez vychytávek.

 

Chci znát podrobnosti

 

 

 

Nabídka
  • Newsletter
  • Spolupráce
  • Máte nápad?
  • Newsletter
  • Spolupráce
  • Máte nápad?
Inzerce

Zaujal vás projekt Dr. Lasso a máte zájem o inzerci? Pojďme se spojit! 

Kontakt

hello@drlasso.com

tel: +420 608 750 800

Adresa

Medical Insider s.r.o

Hlavní 1434
691 41 Břeclav

© Medical Insider