Milé kolegyně a kolegové,
medicína budoucnosti nebude jen o nových lécích. Bude o materiálech, které obklopují naše těla. O kultuře týmů, které léčí. A o neviditelných sítích mikroorganismů, které rozhodují o zdraví víc, než jsme si mysleli. S tím vším se seznámíte v tomto newsletteru.
Ze všeho nejvíc ale budoucnost medicíny formuje nová generace lékařů. A proto Dr. Lasso přináší i fotoreportáž ze 7. ročníku Po medině Kempu, který o víkendu ovládl Karlovarský kraj – nemocnici Ostrov i nemocnici Sokolov pod vlajkou Penta Hospitals CZ.
Mikroplasty už byly prokázány v lidské krvi, plicích i placentě. A teď máme první globální model, který spočítal, kolik zdravých let nás celý plastový cyklus stojí. Studie britského výzkumného centra odhaduje, že pokud bude růst produkce plastů pokračovat, může zdravotní zátěž do roku 2040 vzrůst až na 4,5 milionu ztracených let zdravého života ročně (DALYs). A hlavním driverem není špatné třídění. Je jím primární výroba plastů.
Nejdůležitější informace:
📊 V roce 2016 bylo s životním cyklem plastů globálně spojeno přibližně 2,1 milionu DALYs; v nejhorším scénáři může toto číslo do roku 2040 vzrůst až na 4,5 milionu.
🌍 Největší podíl zdravotní zátěže tvoří emise skleníkových plynů a jemných prachových částic, každá zhruba třetinu celkového dopadu.
🏭 Klíčovým faktorem je rostoucí produkce primárních plastů; ani ambiciózní scénáře s vyšší recyklací a lepším waste managementem nedokážou zátěž krátkodobě eliminovat.
⚠️ Model nezahrnoval přímé účinky mikro- a nanoplastů ani chemickou expozici při používání plastů – skutečná zdravotní zátěž tak může být výrazně podhodnocena.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Čtyři miliony ztracených let zdraví ročně do roku 2040 odpovídají zhruba pěti hodinám plného zdraví ztraceným na každého člověka na planetě. To už není environmentální footnote, ale relevantní kapitola veřejného zdraví, která je srovnatelná například se zátěží hepatitidy B. Pokud budeme dál řešit jen downstream důsledky v ambulanci, čeká nás technologicky vyspělá, ale chronicky přetížená medicína. Řešení nebude jen klinické – bude materiálové, politické a systémové. A ano, i tohle je budoucnost medicíny.
Zdroj: Medscape – Plastic Emissions May Double Health Harms by 2040 (2026); studie London School of Hygiene & Tropical Medicine publikovaná v The Lancet Planetary Health.
MUDr. Martin Polák je důkazem, že obor si často nevybíráte jen podle prestiže, ale podle lidí. Interna ho získala tím, že se mu někdo věnoval. A přesně tenhle princip dnes vrací dál. Nevede oddělení direktivně – buduje prostředí, kde je bezpečné se ptát, dělat chyby a růst. „V medicíně není hloupá otázka. Hloupé je nezeptat se.“ Pro mladé lékaře je to možná důležitější než jakýkoliv výkonový logbook.
Když v roce 2019 odešel bez jisté pozice z Příbrami, vsadil na reputaci a vztahy. V Mladé Boleslavi získal podporu jednohlasně a postupně vybudoval internu o 66 lékařích. Jeho styl? Spojovat, ne rozdělovat. Nastavit jasné hranice, ale dát lidem autonomii a odpovědnost.
Oddělení stojí na systému: každý mladý lékař má mentora, vzdělávání je strukturované, služby flexibilní (včetně zkrácených pro návraty po rodičovské). Výsledkem je vyšší retence, lepší spolupráce a prostředí, kam se lidé chtějí vracet. Leadership tu není o titulu, ale o funkční kultuře.
A proč interna? Protože je komplexní, technologická a překvapivě široká. Od intenzivní péče po intervence – lékaři z krajské nemocnice často získají širší klinický rozhled než z úzce specializovaných klinik. Pro mladé doktory jasný vzkaz: nevybírejte si jen značku nemocnice. Vybírejte si lídra.
Mezinárodní tým vedený University of Cambridge identifikoval bakteriální skupinu CAG-170, která se výrazně častěji objevuje u zdravých lidí a méně u osob s chronickými onemocněními.
🧪 Co studie ukázala
📊 Analýza metagenomických dat více než 11 000 lidí ze 39 zemí identifikovala CAG-170 jako silně spojenou se zdravým stavem střevního mikrobiomu.
🦠 CAG-170 se častěji vyskytovala u zdravých jedinců než u pacientů s Crohnovou chorobou, obezitou či chronickým únavovým syndromem; její nižší hladiny byly spojeny s dysbiózou.
🧬 Genetická analýza ukázala, že tato skupina má schopnost produkovat vitamín B12 a štěpit sacharidy, cukry a vlákninu.
💊 Produkovaný vitamín B12 pravděpodobně nepůsobí přímo na hostitele, ale podporuje další prospěšné bakterie ve střevním mikrobiomu.
💡 Proč je to důležité
Autoři označují CAG-170 jako možný marker zdravého mikrobiomu. Většinu těchto bakterií se zatím nepodařilo kultivovat, což komplikuje jejich další experimentální a klinické využití.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Mikrobiom je nová galaxie medicíny a my zatím známe jen pár hvězd. CAG-170 možná není jen další „zajímavá bakterie“, ale strukturální pilíř celého ekosystému. Produkce vitamínu B12 pro ostatní mikroby ukazuje, že zdraví je o sítích, ne o sólistech. Ano, zatím mluvíme o korelaci. Ale pokud chceme dělat medicínu 21. století, budeme muset přestat přemýšlet lineárně a začít chápat mikrobiom jako infrastrukturu, kterou lze cíleně ovlivňovat.
Zdroj: University of Cambridge. Hidden gut bacteria linked to better health discovered. 11. února 2026.
