Milé kolegyně, milí kolegové,
některé diagnózy se zhoršují pomalu, jiné výzvy přicházejí náhle. A někdy, když se podíváme na celý systém, vidíme, že největší problém není jeden orgán, ale celá cirkulace. Tento týden přinášíme tři témata, která se na zdraví dívají z různých úhlů: z pohledu dat, systémové změny i vědecké fikce, která už klepe na dveře realitě.
📉 Stav věcí: Profil zdraví Česka 2025 potvrzuje stagnaci. Za Evropou dál zaostáváme v prevenci, efektivitě i dostupnosti péče. Problémy? Alkohol, obezita, nedostatek personálu. Silná stránka? Generika. Slabina? Výzkum i výroba léků.
🏥 Péče blíž k pacientovi: Budoucnost je v domácí a následné péči, ne v přetížených nemocnicích. Mgr. Barbora Vaculíková, MBA upozorňuje, že nemocnice by měly být jen etapou, ne cílem zdravotní cesty pacienta.
🧲 Nanohrdina: Magnetické nanokompozity likvidují rakovinu kostí a zároveň podporují růst nové. Výzkum přináší reálný příslib budoucí léčby. Tepelná destrukce nádoru a regenerace v jednom? Věda je zase o krok dál.
Budoucnost českého zdravotnictví bude rezonovat i na jarním Po medině Kempu v nemocnicích Ostrov a Sokolov, kam vás, spolu s generálním partnerem Penta Hospitals, srdečně zveme!
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Zpráva o zdravotním stavu Česka za rok 2025 ukazuje známý obrázek: po covidu jsme se sice srovnali, ale za Evropou stále pokulháváme. Systém je veřejně financovaný, ale zároveň podfinancovaný a neefektivní. Největší výzvy? Alkohol, obezita, stárnoucí populace a nedostatek personálu. V oblasti léků sice vynikáme využíváním generik, ale výzkum a výroba zůstávají hluboko pod potenciálem. [1]
Nejdůležitější informace:
- Češi žijí v průměru o 1,4 roku méně než průměrní evropané, muži navíc až o 6 let méně než ženy.
- Průměrná spotřeba alkoholu na osobu v Česku 11,2 litru čistého alkoholu ročně, což je 5. nejvyšší hodnota v EU.
- 17 % dospělých Čechů je obézních, oproti průměru EU, který činí 14,6 %.
- Pouze 24 % dospělých cvičí více než třikrát týdně, v EU je průměr 31 %.
- Česko má jedny z nejnižších hodnot v EU, pokud jde o podíl lidí, kteří hlásí, že jim byla odepřena nebo chyběla potřebná lékařská či zubní péče. Tato nízká míra odráží široký rozsah hrazené péče a minimální spoluúčast pacientů.
- Česko vydává na zdravotnictví o 24 % méně na hlavu než průměr EU, ale 85 % výdajů pokrývá veřejný sektor, což je jedna z nejvyšších hodnot v EU.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Česko má zdravotnictví, které je na papíře štědré a dostupné, ale realita je o dost komplikovanější. Místo systémových změn jsme si zvykli na levné pivo, fast food a nevyžádané čekání na specialistu. Statistiky nám říkají, že žijeme kratší a méně zdravý život než zbytek Evropy. A přitom máme jedno z nejveřejněji financovaných zdravotnictví v EU. Otázka tedy nezní kolik platíme, ale co za to dostáváme.
Budoucnost zdravotnictví podle Mgr. Barbora Vaculíková, MBA neleží v dalším vrstvení akutních lůžek, ale v promyšleném posunu péče blíž k pacientovi. Velký potenciál vidí v domácí péči, následné a rehabilitační péči a v lepším provázání jednotlivých částí systému. „Nemocnice nemají být cílem cesty pacienta. Mají být jednou z etap,“ shrnuje.
Klíčovou roli v tom hrají nelékařské profese. Podle ní systém stále neumí dostatečně využít kompetence sester, přestože jsou vzdělané, zkušené a schopné převzít část agendy lékařů. „Lékař je nejvzácnější pracovní síla, kterou máme. A měl by se soustředit na to, co skutečně vyžaduje jeho odbornost.“ Přenos kompetencí ale podle ní musí jít ruku v ruce s odpovědností a jasnými pravidly.
Technologie a digitalizaci nevnímá jako cíl, ale jako prostředek. Mohou pomoci sledovat pacienty v domácím prostředí, uvolnit kapacity nemocnic a zlepšit kontinuitu péče. Samy o sobě ale systém nezachrání. „Bez změny myšlení a bez práce s lidmi technologie nic nevyřeší,“ upozorňuje.
Právě práce s lidmi považuje za dlouhodobě nejdůležitější úkol. Rozvoj talentů, zpětná vazba, kultura spolupráce a důvěra v týmech podle ní rozhodnou o tom, zda bude zdravotnictví udržitelné. „Systém můžete postavit sebechytřeji. Ale pokud v něm lidé nebudou chtít pracovat, nebude fungovat.“
🩺 MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 12. 1. – 18. 1. 2026 vzrostl Medi-Mood index na hodnotu 3,5 bodu. Hlasovalo celkem 32 lidí na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Jedni slavili velké vítězství v podobě úspěšně složené státnice, což je samo o sobě důvod k oslavě. Na druhé straně se objevila frustrace z hledání pracovního místa, konkrétně v oboru gynekologie.
Pokud jsi v podobné situaci, mrkni na pracovní nabídky oboru gynekologie a porodnictví na portálu Pracujvezdravotnictvi.cz. Věřím, že tam najdeš přesně příležitost, na kterou čekáš!
Moderní medicína občas překračuje hranice toho, co ještě považujeme za realitu, a tahle studie je toho důkazem. Vědci vytvořili magnetické nanočástice obalené bioaktivním sklem, které umí nejen zahřívat a likvidovat rakovinné buňky, ale zároveň podporují růst nové kostní tkáně. Ano, zní to jako technologie, která má potenciál zásadně změnit přístup k léčbě. Dočkáme se jí někdy i v klinické praxi? [2]
Jak studie probíhala:
- Vědci syntetizovali sub-10 nm magnetitové nanočástice, které následně oxidovali na maghemit a potáhli bioaktivním sklem metodou sol-gel.
- Připravili dvě verze skla s různým poměrem Si/Ca a sledovali jejich vliv na mineralizaci a magnetické vlastnosti.
- Vzorky inkubovali 21 dní v simulované tělní tekutině (SBF), aby prověřili schopnost tvorby apatitu.
- U jednotlivých vzorků zjišťovali, jak rychle a kvalitně vytvářejí minerální vrstvu podobnou kosti a jak dobře reagují na magnetické pole.
- Vybraný vzorek mag‑8‑BG testovali na schopnost generovat teplo v magnetickém poli a ověřili jeho bioaktivitu in vitro.
Nejdůležitější informace:
- Magnetické nanočástice s bioaktivním sklem vykazují skvělou mineralizaci, která se zvyšuje s obsahem křemíku.
- Nejlepší variantou byla vzorka mag‑8‑BG s nejvyšší magnetizací a rychlostí mineralizace.
- Tyto částice podléhají efektivní magnetické hyperthermii pod střídavým magnetickým polem.
- Kombinují potenciál ablace tumoru + regenerace kosti, což je vzrušující dvojí funkce.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Vypadá to, že výzkumníci právě napsali první kapitolu manuálu na „upeč si svůj nádor a vymodeluj si novou kost“. Kombinace destrukce rakoviny a regenerace tkáně v jedné nanočástici zní téměř podezřele elegantně. Otázkou samozřejmě zůstává: kdy (a jestli vůbec) se tahle high-tech alchymie dostane z laboratorních Petriho misek do operačních sálů. Ale jestli něco v medicíně opravdu chybí, tak jsou to právě takovéhle ambiciózní nápady, co se nebojí mířit vysoko, ideálně až na buněčnou úroveň.
Zdroje:
[1] https://eurohealthobservatory.who.int/publications/m/czechia-country-health-profile-2025
[2] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2950584425000396?via%3Dihub
