Reforma pojišťoven a revoluce v onkologii

Milé kolegyně, milí kolegové,

zatímco jaderná fyzika posouvá léčbu karcinomu prostaty do nové dimenze, umělá inteligence se učí rozpoznávat a ničit mozkové nádory s přesností, kterou jsme si ještě před pár lety nedokázali ani představit. A do toho české zdravotnictví pomalu vstupuje do vlastní revoluce – tentokrát ne technologické, ale systémové.

V tomto vydání se podíváme na tři zásadní posuny, které ukazují, že zdravotnictví budoucnosti nebude řízené jen ministerstvem, ale i daty, odpovědností a radioaktivními alfa částicemi:

🔥 Targeted Alpha Therapy: proč může být [225Ac]Ac-PSMA průlomem v léčbě karcinomu prostaty,

🧠 Theranostika a AI v neuroonkologii: jak umělá inteligence pomáhá mířit přesně tam, kde chirurg už nestačí,

👨‍💼 Reforma zespodu: proč české pojišťovny potřebují víc autonomie, pokud má systém vůbec přežít.

Léčba, technologie i politika se zkrátka začínají prolínat čím dál víc. A to je přesně ten moment, kdy se vyplatí dávat pozor,

Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička

Inzerujte s námi

🗞️ NOVINKA

Targeted Alpha Therapy: budoucnost v léčbě karcinomu prostaty?

Zatímco většina pacientů už slyšela o terapii s [177Lu]Lu-PSMA, nový hráč na poli nukleární medicíny – [225Ac]Ac-PSMA – si rychle získává pozornost díky svému velice silnému (a přesnému) účinku. Targeted alpha therapy (TAT) totiž není jen další módní buzzword, ale potenciální game-changer v léčbě mCRPC, tedy metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty. [1]

Nejdůležitější informace:

Hlavními překážkami masivního nasazení jsou cena, nedostatek izotopu a chybějící velké randomizované studie.
[225Ac]Ac-PSMA má vysoký LET (linear energy transfer) a minimální dosah – to znamená maximální poškození nádoru a minimální zasažení zdravé tkáně.
Ve studiích a compassionate-use programech došlo u velké části pacientů ke >50% poklesu PSA a regresi lézí na PET/CT.
Oproti [177Lu]Lu-PSMA funguje i u pacientů s tzv. „beta-refrakterním“ onemocněním – tedy tam, kde jiní selhali.
Vedlejší účinky? Xerostomie, renální a hematologická toxicita – i tento zázrak s sebou bohužel nese rizika.

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

[225Ac]Ac-PSMA představuje fascinující posun v onkologické léčbě – cílená alfa terapie má potenciál být účinnější a přesnější než současné metody. Zatím však stojíme spíš na prahu než na vrcholu revoluce. Chybějící izotopy, omezené kapacity a nedostatek robustních dat brání jejímu masovému rozšíření. Pokud ale výzkum i produkce pokročí, může se TAT velmi rychle stát novým standardem péče pro pacienty s mCRPC.

Přečíst víc o TAT

📊 LDT:

Reforma zespodu: proč musí pojišťovny dostat větší odpovědnost

Zdravotní pojišťovny stojí v jádru českého zdravotnictví. Každý rok jimi proteče přes čtyři sta miliard korun, přesto dnes fungují spíše jako administrativní správci než jako aktivní manažeři systému. Podle MUDr. Pavla Hroboně z Advance Institutu je to jeden z hlavních důvodů, proč je české zdravotnictví dlouhodobě neefektivní – a zároveň oblast s největším potenciálem ke zlepšení.

Pojišťovny by měly být tzv. „inteligentním kupcem péče“ – vyjednávat s poskytovateli, sledovat výsledky léčby a podporovat prevenci. V Česku to však prakticky znemožňuje úhradová vyhláška, kterou každoročně vydává Ministerstvo zdravotnictví. To navíc zřizuje fakultní nemocnice, čímž se dostává do střetu zájmů. Pojišťovny tak ztratily autonomii, odpovědnost i motivaci k inovaci.

V Německu či Nizozemsku pojišťovny hrají klíčovou roli: vyjednávají s nemocnicemi, soutěží v kvalitě služeb, investují do prevence a digitálních nástrojů. Stát zde plní roli arbitra, ne centrálního plánovače. Takový přístup umožňuje lépe reagovat na rostoucí náklady i potřeby pacientů.

Podle Hroboně by Česká republika měla omezit pravomoci ministerstva, změnit právní formu pojišťoven a umožnit jim samostatně jednat s poskytovateli i investovat do programů zlepšujících kvalitu péče. Nejde o privatizaci ani rozpad solidarity, ale o efektivnější využití prostředků.

Silné, odpovědné a datově řízené pojišťovny mohou být tím, čím měly být od začátku – motorem inovací, garantem kvality a klíčem k udržitelnému financování českého zdravotnictví. [2]

Poslechnout podcast

⭐️ PRŮZKUM

Theranostika a AI: nová éra v léčbě nádorů mozku

Jestli vás někdy napadlo, že spojit radioaktivní látky, AI a mozkové nádory zní jako začátek sci-fi filmu, nejste daleko od pravdy. Ale tahle kombinace se právě stává jednou z nejžhavějších oblastí výzkumu v neuro-onkologii. Říká se tomu theranostika – koncept, kde ta samá molekula nádor nejdřív odhalí a pak mu rovnou zasvítí na cestu do věčných lovišť.

A když tomu začne asistovat umělá inteligence, z běžného PET skenu se rázem stává inteligentní navigace pro personalizovanou léčbu. Výzkumníci ze Stanfordu, Miami nebo Athén se na to podívali pořádně a výsledky? Nechybí lasery, nanoboti ani problémy se standardizací dat. [3]

Jak studie probíhala:

Jedná se o narativní přehled publikovaný v červenci 2025
Autoři analyzovali výzkum z let 2020-2025 (PubMed, Scopus, Embase)
Zaměřili se na theranostické látky, AI v diagnostice a propojení obou směrů
Text zahrnuje 66 citací a tematicky mapuje pět klíčových oblastí

Nejdůležitější informace:

Theranostika umožňuje detekci a likvidaci nádorů pomocí jediné molekuly – např. Lu-177 nebo CXCR4-tracery
AI zlepšuje detekci nádorů, predikci výsledků a umožňuje personalizované dávkování záření
Kombinace AI + theranostika vede ke vzniku tzv. nanokonstruovaných systémů schopných samostatné navigace v mozku
Největší překážky – málo multicentrických studií, omezená standardizace dat a „černá skříňka“ AI algoritmů

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

Tato recenze je tak nabitá technologickými vychytávkami, že by z ní Elon Musk měl radost. Ale než se necháte unést vizí nanorobotů v mozku a prediktivní léčby na míru, je dobré připomenout si realitu: většina těchto systémů je stále ve fázi experimentu. AI zatím spíš kreslí nádory než je léčí a většina theranostických látek ještě čeká na klinické schválení. Ale upřímně – pokud má něco posunout léčbu glioblastomů dál, bude to právě tahle kombinace: trochu fyziky, trochu bioinženýrství a velká dávka strojového učení.

To zní zajímavě!