Milé kolegyně, milí kolegové,
někdy to trvá roky. A někdy stačí první služba. MUDr. Květka Vítová nastoupila do nemocnice v Jilemnici a netrvalo dlouho, než pochopila, že gynekologie je její místo. Ne kvůli ideálním podmínkám, ale kvůli týmu, atmosféře a momentu, kdy pomáháte přivést dítě na svět a tím pochopíte, co je vaše poslání.
Je to jeden z těch příběhů, který ukazuje, že začátek kariéry nemusí být jen o přežívání, ale i o nalezení směru. A pak jsou tu dva příklady toho, jak medicína posouvá své vlastní hranice:
👁️ Pacienti s pokročilou formou makulární degenerace znovu čtou – díky mikročipu PRIMA implantovanému pod sítnici a chytrým AR brýlím s AI. Evropské studie ukazují návrat čitelnosti u 84 % pacientů.
📊 A švédští vědci přišli s nástrojem, který dokáže předvídat riziko ruptury při vaginálním porodu s přesností, jakou běžně vídáme spíš u kardiologických skóre.
Tři příběhy, každý jiný. Ale všechny ukazují, že budoucnost medicíny není jen o technologiích – je i o lidech, kteří je umí používat tam, kde na tom nejvíc záleží.
Příjemné čtení!
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Inzerujte s námi
Zásadní objev v oblasti umělého vidění. Pacienti s pokročilou formou suché věkem podmíněné makulární degenerace (AMD) znovu čtou díky fotovoltaickému mikročipu PRIMA a chytrým AR brýlím (augmented reality). Miniaturní čip, implantovaný pod sítnici, zachytává infračervené světlo z brýlí vybavených kamerou a AI, která obraz převede do elektrických signálů. Těmi mozek opět „vidí“. Evropské klinické testy ukázaly, že návrat funkčního zraku není zázrak, ale technologie. [1]
Nejdůležitější informace:
- 84 % pacientů s pokročilou suchou AMD znovu rozpoznává písmena, čísla i slova a to díky implantátu PRIMA a AR brýlím.
- Mikročip velikosti SIM karty posílá do mozku obraz pomocí infračerveného světla a AI, která jej převede na elektrické signály.
- Implantace trvá pod dvě hodiny a zvládne ji každý vitreoretinální chirurg, pokud má šikovné ruce a nervy z oceli.
- Čtení není otázkou “zapnout a vidím”. Pacienti musí znovu trénovat mozek vnímat signály jako obraz.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Nejspíš by nás nemělo tolik překvapit, že lidé s čipem v oku a AI asistencí na hlavě dokážou víc než ti, co jen hledají brýle. Ale stejně to bere dech. Technologie míří k bodu, kdy slepota nebude trvalý stav, ale jen dočasná technická potíž. Teď už jen zbývá, aby se k této terapii dostali pacienti i mimo výzkumné protokoly – a Apple vydal „iSight Pro“.
Tohle mě zajímá!
Mladá lékařka MUDr. Květka Vítová, která čerstvě nastoupila do nemocnice v Jilemnici si gynekologii zamilovala hned po prvním porodu. Otevřeně mluví o přechodu z fakulty do praxe, o nervozitě prvních dnů i o tom, proč menší nemocnice může být pro začínající lékaře tou nejlepší volbou. Zjistěte, jak našla své místo v týmu, co ji na práci nejvíc baví a proč je „rodinná atmosféra“ v MMN víc než jen fráze!
Chci si přečíst celý příběh!
Poranění svěrače při vaginálním porodu stále patří mezi nejzávažnější komplikace – nejen z hlediska bolesti, ale i dlouhodobé kvality života. Nový predikční nástroj vyvinutý ve Švédsku slibuje, že pomůže lékařům i rodičkám riziko lépe vyhodnotit a, v ideálním případě, mu i předejít. [2]
Jak studie probíhala:
- Data pocházela z registrů všech 45 porodnic ve Švédsku z let 2009–2017.
- Analyzováno bylo 600 000 porodů jednoplodových těhotenství, vedených vaginálně a v poloze záhlavím.
- Vznikly tři predikční modely pro nejčastější klinické scénáře vaginálního porodu: první vaginální porod (nejvyšší incidence OASI), druhý vaginální porod po předchozím císařském řezu a druhý vaginální porod u žen, které již dříve rodily vaginálně.
- Cílem bylo rozlišit, v jakých situacích a za jakých okolností riziko poranění stoupá nejvíce – a podle toho vytvořit nástroj pro personalizované rozhodování.
- Mezi zkoumané proměnné patřily např. hmotnost dítěte, použití vakuumextrakce, věk a výška rodičky nebo předchozí výskyt OASI.
Nejdůležitější informace:
- Hmotnost dítěte je klíčová: čím vyšší porodní váha, tím vyšší riziko OASI – jde o nejsilnější prediktor ve všech třech modelech.
- Riziko re-ruptury je vysoké: u žen, které již rupturu prodělaly, je pravděpodobnost opakování při dalším porodu až téměř 10× vyšší.
- Vakuumextrakce zvyšuje riziko: tento zásah byl opakovaně spojen s významně vyšší mírou ruptur.
- Model pro druhý vaginální porod byl nejpřesnější: predikční schopnost tohoto modelu (AUC) dosáhla 0,71, což je srovnatelné s nástroji pro hodnocení rizika kardiovaskulárních onemocnění.
- Nástroj umožňuje sdílené rozhodování: model může pomoci určit, kdy je vhodné zvážit preventivní opatření (např. epiziotomii, změnu porodní taktiky nebo i plánovaný císařský řez).
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Je zvláštní, že predikujeme riziko infarktu deset let dopředu, ale při porodu, jednom z nejfrekventovanějších invazivních zákroků v medicíně, často jedeme metodou „uvidíme, jak to půjde“. Švédský model ukazuje, že i porodnictví se může konečně posunout k datově řízené péči.
Teď zbývá „jen“ drobnost: začít ho opravdu používat. Protože pokud máme nástroj, který může ušetřit ženy od celoživotních komplikací, bylo by trochu hloupé ho nechat ležet v šuplíku.
To zní zajímavě!
Zdroje:
[1] https://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2501396
[2] https://www.jclinepi.com/article/S0895-4356(25)00115-5/fulltext
