Dobrý den,
v dnešním vydání se podíváme na revoluční pokroky v neurotechnologiích, rostoucí roli umělé inteligence v diagnostice, a také na to, proč jeden sport nestačí k rozvoji dětské motoriky. Nechybí aktuální výsledky Medi-Mood indexu a především – pozvánka do soutěže Zrcadlo zdravotnictví, která nabízí možnost ovlivnit kvalitu pracovního prostředí ve zdravotnictví a zároveň vyhrát vstupenky na Colours of Ostrava.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: Mozek, který mluví: Nová šance pro pacienty po mrtvici
📊 LDT: AI jako nástroj, který zůstává pod kontrolou lékařů
🎉 Soutěž: Vyhraj lístky na Colours of Ostrava
🩺 Medi-Mood index: Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
⭐️ Průzkum: Ne každý pohyb se počítá: Jeden sport motoriku nerozvine
🗞️ NOVINKA
Mozek, který mluví: Nová šance pro pacienty po mrtvici
Vývoj v oblasti neurovědy a umělé inteligence dosahuje bodu, kdy technologie začínají nahrazovat funkce, o které lidé přicházejí při závažných neurologických onemocněních. Jedním z nejvýraznějších příkladů je nová generace mozkových implantátů, které dokážou dekódovat lidské myšlenky a téměř okamžitě je převést na srozumitelnou řeč. Významně tak posouvají možnosti komunikace u pacientů, kteří přišli o schopnost mluvit, například v důsledku cévní mozkové příhody. [1][2]
Nejdůležitější informace:
- Vědci úspěšně otestovali mozkový implantát, který dokáže převádět myšlenky pacientů na syntetickou řeč téměř v reálném čase.
- Technologie využívá umělou inteligenci, která se učí z mozkové aktivity i z dřívějších hlasových záznamů pacienta, čímž dokáže napodobit původní hlas.
- Výstup probíhá zhruba do tří sekund od zachycení myšlenky a systém dokáže interpretovat věty průběžně, nikoli až po jejich dokončení.
- O podobný vývoj se pokouší i společnost Neuralink, která testuje schopnost ovládat zařízení pomocí myšlenek u osob s těžkým neurologickým postižením.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Mozkové implantáty převádějící myšlenky na řeč představují zásadní posun v péči o pacienty po mrtvici – umožňují obnovit komunikaci tam, kde dříve zcela chyběla. Zároveň ale otevírají citlivé otázky: kdy si budeme schopni číst myšlenky a komunikovat bez použití řeči? Teď vážně, spíše otázky jako: co znamená mít trvale technologii v mozku a kde jsou hranice autonomie? Jak poroste schopnost AI napodobit nejen řeč, ale i emoce, bude potřeba, aby medicína, etika i legislativa nezůstaly pozadu.
📊 LDT:
AI jako nástroj, který zůstává pod kontrolou lékařů
Umělá inteligence se ve zdravotnictví uplatňuje stále více – od diagnostiky přes plánování léčby až po automatizaci rutinních úkonů. Znamená to ale, že lékaře jednou nahradí algoritmy? Podle profesora Josefa Vymazala, který byl hostem v podcastu Po medině, se AI stane nepostradatelným pomocníkem, ale lidský faktor zůstane nenahraditelný.
Velké pokroky vidíme například v radiologii, kde AI dokáže analyzovat snímky rychleji a přesněji než člověk. „Dnes už máme algoritmy, které rozpoznají nádory na CT skenech lépe než zkušený radiolog. Dokážou upozornit na detaily, které by lidské oko mohlo přehlédnout,“ říká Vymazal. To však neznamená, že lékaři nebudou potřeba – AI výsledky interpretuje, ale konečné rozhodnutí zůstává na odborníkovi.
Podobně AI pomáhá i v neurologii a kardiologii, kde zpracovává obrovské množství dat a předpovídá rizika u pacientů. Například prediktivní modely dokážou určit pravděpodobnost infarktu nebo mrtvice dříve, než by si pacient sám všiml varovných příznaků.
Hlavní výzvou zůstává etika a odpovědnost. Kdo ponese odpovědnost, pokud AI udělá chybu? „Lékař musí umět s těmito nástroji pracovat, ale zároveň si zachovat kritické myšlení. AI je skvělý sluha, ale špatný pán,“ varuje Vymazal. Budoucnost vidí v propojení technologií a lidské expertízy. „AI nebere lékařům práci, ale dává jim více prostoru pro to, co stroje neumí – osobní přístup k pacientům a rozhodování v komplikovaných situacích,“ uzavírá Vymazal.
Stát se členem Premium
🎉 SOUTĚŽ: Zrcadlo zdravotnictví
Zapojte se do soutěže Zrcadlo zdravotnictví, kterou jsem si připravila ve spolupráci s portálem Pracuj ve zdravotnictví. Stačí sdílet svou zkušenost s pracovištěm nebo praxí – pomůžete tím zviditelnit reálné podmínky a zároveň se zařadíte do slosování o hodnotné ceny, včetně vstupenek na festival Colours of Ostrava. Každé hodnocení se počítá. Soutěž platí do 18. 4. 2025.
Zasoutěžte si zde
🩺 MEDI-MOOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 31. 3. – 6. 4. zůstal Medi-Mood index na hodnotě 3,1 bodu. Hlasovalo celkem 63 lidí na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Z komentářů vyplývá, že uplynulý týden byl pro mnohé klidný a vyrovnaný. Škola byla v rozumném tempu, počasí přálo volnočasovým aktivitám a sport pomohl zlepšit psychickou pohodu. Zdá se, že kombinace méně stresu a více slunce dokáže divy – alespoň dočasně. ☀️
⭐️ PRŮZKUM
Ne každý pohyb se počítá: Jeden sport motoriku nerozvine
Motorický vývoj v dětství není jen o radosti z pohybu – pohybové dovednosti získané v raném věku totiž tvoří základ pro celoživotní fyzickou zdatnost a odolnost, a mohou hrát roli i v pozdější schopnosti těla reagovat na zátěž nebo rekonvalescenci. Finská longitudinální studie sledovala více než 600 dětí po dobu tří let a zkoumala, zda účast v organizovaném sportu a trávení času venku ovlivňuje jejich motorické schopnosti v pozdějším dětství. Výsledky jsou jasné: čím pestřejší sportovní zázemí, tím lépe pro mozek i tělo. [3]
Jak studie probíhala:
- Výzkum probíhal mezi dětmi ve věku 3–11 let ve 24 finských lokalitách.
- Motorická zdatnost byla měřena standardizovanými testy (TGMD-3 = základní pohybové dovednosti, KTK = test rovnováhy a koordinace)
- Informace o sportovních aktivitách a venkovním čase sbírali rodiče pomocí dotazníků.
- Účast ve sportech byla rozdělena na žádnou, jeden sport a více sportů.
Nejdůležitější informace:
- Děti, které se věnovaly více než jednomu sportu, dosahovaly výrazně lepších výsledků v koordinaci, ovládání míče i celkové motorice – rozdíl oproti vrstevníkům bez sportu byl v některých testech až 10 %.
- U dívek se prokázal pozitivní vliv každodenního pobytu venku (30–60 minut) na míčové dovednosti i celkové motorické skóre.
- Efekt pobytu venku se objevil pouze u dívek, což autoři vysvětlují tím, že chlapci byli obecně aktivnější, a venkovní čas tak pro ně nepředstavoval výrazný přínos.
- Účast pouze v jednom sportu nestačila ke zlepšení všech složek motoriky – významný rozdíl se projevil až u dětí, které kombinovaly více různých sportů.
- Studie nepotvrdila přidaný efekt kombinace sportu a pobytu venku – tedy děti, které dělaly obojí, nebyly na tom lépe než ty, které měly „jen“ sport nebo „jen“ dostatek pohybu venku. Jinými slovy: oba přístupy pomáhají, ale samostatně – nesčítají se.
Závěr:
Studie ukázala, že nejvýraznější vliv na rozvoj motoriky má pestrost pohybových aktivit – děti, které se věnovaly více různým sportům, dosahovaly lepších výsledků ve všech složkách motoriky. Účast pouze v jednom sportu nebyla dostatečná a překvapivě se nepotvrdilo, že by kombinace sportu a pobytu venku přinášela další přínos. Rozhodující tedy není jen množství pohybu, ale jeho různorodost.
Zdroje:
[1]; https://www.denik.cz/veda-a-technika/mozkovy-implantat-umozni-mluvit-lidem-po-mrtvici.html
[2]; https://www.nature.com/articles/d41586-025-01001-6
[3]; https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/02640414.2025.2460892
