Milé kolegyně, milí kolegové,
někdy to vypadá jako deprese, ale mozek možná jen nemá „šťávu“. Jindy člověk pracuje naplno, ale systém mu za to nepošle ani korunu. A mezitím se nenápadně plíží porucha, která decimuje dopamin, a tím i motivaci a náladu. Tento týden se podíváme na medicínu v její biologické i systémové podobě.
🔋 Mozek v útlumu: Co když depresivní příznaky nejsou důsledkem chemické nerovnováhy, ale prostě „vybití baterky“? Nový výzkum ukazuje, jak poruchy mitochondrií ovlivňují náladu, energii i léčbu.
💸 Když systém selže: Úhradová vyhláška 2026 odhaluje jednu z temných stran zdravotnictví. Práci lékařů, která zůstává neproplacená. Co všechno zůstává „mimo tabulku“ a proč to může být problém?
😴 Tichý zloděj dopaminu: Spánková apnoe není jen o chrápání a únavě. Nová data ukazují, že přímo ovlivňuje dopaminový systém a může stát za poruchami nálady, motivace i neurodegenerací.
Dnešní výběr je pro každého, kdo má pocit, že něco nesedí. V hlavě, v těle, nebo v systému. A možná ukáže, že v tom nejste sami.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Když se řekne deprese, většina z nás si představí serotonin a další neurotransmitery. Nová studie ale ukazuje, že za tím může být daleko přízemnější problém, chybějící energie. Doslova. Vědci totiž zjistili, že mozek ve stresu omezuje tvorbu ATP (adenosintrifosfát), hlavního energetického zdroje všech buněk. ATP funguje jako molekulární baterie. Umožňuje buňkám dýchat, komunikovat, regenerovat. A v případě neuronů taky myslet a cítit. [1]
Nejdůležitější informace:
- Chronický stres snižuje hladinu ATP v hippocampu a způsobuje „depresivní“ chování u myší.
- Stačí zablokovat protein Connexin 43 a mozek začne vykazovat příznaky deprese i bez stresu.
- Obnovení Connexinu 43 zlepšuje produkci ATP a zmírňuje psychické příznaky.
- Mitochondrie a buněčná energie se ukazují jako možná příčina i řešení psychických poruch, což otevírá prostor pro zcela nové typy léčby.
- Místo ovlivňování neurotransmiterů by se budoucí antidepresiva mohla zaměřit na optimalizaci metabolismu neuronů, třeba pomocí modulace ATP nebo mitochondriálních funkcí.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Vypadá to, že se paradigma léčby deprese může posunout od „neurotransmiterového deficitu“ k „energetickému deficitu“. Pokud totiž neuron nemá dostatek ATP, nefunguje správně ani jeho signalizace, ani regenerace synapsí. Navíc se ukazuje, že mitochondriální dysfunkce byla u pacientů s depresí pozorována opakovaně. Možná je tedy čas přestat hledat rovnováhu jen mezi serotoninem a dopaminem, a začít ji hledat mezi produkcí a spotřebou energie v mozku.
Představte si, že jdete na brigádu. Šéf vám slíbí korunu za každou splněnou úlohu. Ale pak dodá: „Vlastně, jistých máš jen 90 haléřů. Pokud chceš tu korunu (nebo nedej bože víc), musíš makat nejen víc, ale přesně tak, jak já pískám.”
Vítej v realitě české medicíny pro rok 2026. Úhradová vyhláška přináší pravidla hry, kde výkon v kartě pacienta se nerovná peníze na účtu. Zmapovali jsme pro vás tři hlavní bitevní pole. Kde se v roce 2026 (ne)uživíte?
OSA (obstrukční spánková apnoe) už dávno není jen vtip o hlasitém chrápání a unavených spolunocležnících. Nová rozsáhlá analýza naznačuje, že neléčená OSA může mít přímou souvislost s vyšším rizikem rozvoje Parkinsonovy choroby. Pokud tedy považujete CPAP (Continuous Positive Airway Pressure = kontinuální přetlaková ventilace) za zbytečný komfort nebo relikt staré školy, možná je na čase přehodnotit, co považujete za preventivní neurologii 21. století. [2]
Jak studie probíhala:
- Výzkum analyzoval zdravotní záznamy více než 11 milionů amerických veteránů v letech 1999–2022.
- Zvlášť byli hodnoceni pacienti s diagnostikovanou OSA. Srovnávali se ti, kdo používali CPAP, a ti, kdo nikoli.
- Autoři statisticky kontrolovali faktory jako věk, obezita a hypertenze, které by mohly zkreslit výsledky.
- Výzkumníci nezkoumali přímou kauzalitu, ale silnou asociaci mezi neléčenou OSA a rozvojem Parkinsonovy choroby.
- Podle autorů opakované noční poklesy kyslíku mohou poškozovat neurony a snižovat jejich dlouhodobou odolnost vůči neurodegeneraci.
Nejdůležitější informace:
- Neléčená OSA zvyšovala riziko Parkinsonovy choroby až dvojnásobně ve srovnání s pacienty bez apnoe.
- U pacientů, kteří používali CPAP, bylo riziko Parkinsonovy choroby výrazně nižší. Terapeutická intervence tedy může mít neuroprotektivní efekt.
- Statistická síla výsledků přetrvala i po kontrole tradičních rizikových faktorů jako věk, obezita, cukrovka nebo hypertenze.
- Výzkumníci upozorňují na mechanismus: opakovaná noční hypoxie může vést k chronickému zánětu, oxidačnímu stresu a úbytku neuronů v oblastech spojených s motorikou.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Možná jsme celou dobu koukali na spánkovou apnoe špatně. Jako na otravné noční chrápání místo tichého prediktoru neurologických karambolů. Tahle studie by mohla přepsat učebnice spánkové medicíny. OSA není jen problémem kvality života, ale reálným rizikem pro strukturu mozku. CPAP už není jen mašina na spaní. Je to možná vaše příští neuroprevence.
Zdroje:
[1] https://www.jneurosci.org/content/early/2025/10/30/JNEUROSCI.1063-25.2025
[2] https://jamanetwork.com/journals/jamaneurology/article-abstract/2841763
