Milé kolegyně, milí kolegové,
nukleární medicína se dlouho držela v pozadí. Je vnímána jako technický obor bez emocí. Ale pod pokličkou radiofarmak, izotopů a ochranných pomůcek se odehrává tichá revoluce. Tato disciplína dnes nejen diagnostikuje, ale i léčí. A navíc si pro své účely umí najít i molekuly z těch nejnečekanějších zdrojů.
Rakovina dostane dávku z cyklotronu: Nová generace radionuklidové terapie cílí přesně na nádorové buňky s minimem vedlejších účinků. Alfa-emitující izotopy se stávají nadějí pro pacienty, pro které už klasická terapie nestačí.
Od kostí ke karcinomu: Přinášíme vhled do reálného provozu oddělení nukleární medicíny. Diagnostika, terapeutické aplikace i nečekané zákroky, jako je radiosynoviortéza. To všechno z pohledu mladé lékařky, která obor denně žije.
Jed škorpiona proti rakovině prsu: Zní to jako zápletka z Marvel filmu, ale vědci v laboratoři skutečně testují molekulu z amazonského škorpiona. A výsledky? Účinnost podobná Paclitaxelu, jednomu z nejčastěji užívaných cytostatik.
Tentokrát nebude svítit jen Geigerův čítač. Tohle vydání září daty, nápady i nadějí.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Tradiční onkologická terapie se stále potýká s relativně omezenou selektivitou a významnými vedlejšími účinky. Nový směr v oblasti cílené radionuklidové terapie přináší vysoce přesný přístup, který umožňuje zacílit nádorové buňky s minimálním dopadem na zdravé tkáně. Vývoj moderních radiofarmak, využívajících alfa‑emitující izotopy, otevírá nové možnosti pro efektivní a šetrnou léčbu nádorových onemocnění. [1]
Nejdůležitější informace:
- Nový izotop astatin‑211 cílí alfa částicemi přímo na rakovinné buňky, bez devastace okolí.
- Jeho poločas rozpadu je jen 7 hodin. Díky tomu je efektivní, rychlý a (relativně) bezpečný.
- Díky automatizované separaci se daří zajišťovat distribuci do klinických center bez ztráty účinku.
- Využití se testuje u ovariálních, krevních i mozkových nádorů. Výsledky jsou zatím slibné.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Tato technologie ukazuje, kam se může ubírat moderní onkologie. Směrem k cílené léčbě, která kombinuje molekulární přesnost s fyzikální silou. Vývoj alfa‑emitujících radiofarmak jako je At‑211 může znamenat zásadní posun od širokospektrálních zásahů k terapii s minimem systémové toxicity. Výzvou zůstává logistika a ekonomika výroby, ale princip je jasný: pokud víme, kam mířit, nemusíme střílet všude kolem.
Ačkoliv si většina lidí pod nukleární medicínou představí hlavně PET/CT vyšetření, realita je mnohem bohatší. Obor se dělí na diagnostickou a terapeutickou část, z nichž každá má své specifické postupy, přístroje i cílové skupiny pacientů. Pro začínajícího lékaře to znamená, že první měsíce tráví hlavně u tzv. konvenčních scintigrafií. Učí se základní protokoly, indikace i technickou stránku provozu. „Nejdřív jsem pracovala s vyšetřeními skeletu, ledvin nebo plic. Je to ideální start. Každé vyšetření má jasný účel, ale zároveň vás naučí přemýšlet o pacientech v souvislostech,“ popisuje MUDr. Daniela Šimánková.
Vždy to ale znamenalo přímý kontakt s pacientem, anamnézu i interpretaci výsledků. Lékař v nukleární medicíně totiž není zavřený jen v pracovně u počítače, u většiny vyšetření je přítomný od začátku až do konce. „S pacientem mluvíte, aplikujete mu radiofarmakum, sledujete ho, vysvětlujete mu, co děláme. Není to bezkontaktní obor,“ dodává Daniela.
V terapeutické části se zaměřila na oblast, o které většina mladých lékařů nikdy neslyšela: radiosynoviortézu (RSO). „Pomocí radiofarmaka, které aplikujeme do kloubu, dokážeme potlačit zánět u artritid. Děláme to hlavně u kolen, zápěstí a malých kloubů rukou,“ vysvětluje. Tento miniinvazivní zákrok se v Česku zatím provádí jen na pár místech.
Přestože se v oboru pracuje s otevřenými zářiči, bezpečnostní standardy jsou vysoké. Lékaři používají ochranné pomůcky, kontrolují přesnost aplikace a pacientům vysvětlují, že záření je lokalizované a neškodné pro okolí. V případě onkologických terapií (např. karcinom štítné žlázy, prostaty nebo neuroendokrinní tumory) už ale platí jiná pravidla. “Pacienti mají vyšší radiační zátěž, a proto pro ně platí přísnější režimová opatření. Ať už jde o omezení pohybu, vzdálenost od ostatních nebo délku hospitalizace.“
MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 24. 11. – 30. 11. 2025 klesl Medi-Mood index na hodnotu 3 bodů. Hlasovalo celkem 21 lidí na Instagramu Po medině.
Klasika v přímém přenosu. Tělo volá po posteli, ale povinnost je neúprosná. I přes mizerný zdravotní stav jste šli pracovat. Naštěstí aspoň jedna klidná služba jako malá náplast. Držíme palce, ať je příště míň horečky a víc klidu (ideálně s dekou a čajem). 
Jed z amazonského škorpióna možná nezní jako typický lék, ale právě jeho molekula ukázala v laboratorních podmínkách účinnost srovnatelnou s Paclitaxelem, což je běžně používané cytostatikum v léčbě rakoviny prsu. Ano, toxiny se nám opět pokouší zachránit život. Tentokrát nikoliv jako záporáci v thrillerech, ale jako hrdinové budoucnosti. [2]
Jak studie probíhala:
- Z jedu škorpiona byla izolována nová molekula, která byla pojmenována BamazScplp1 a následně testována na buněčných kulturách rakoviny prsu.
- Ukázalo se, že molekula nespouští jen zpomalení růstu nádoru, ale vyvolává přímou buněčnou smrt formou nekrózy, což je pro terapii často agresivnější, ale i účinnější přístup.
- Aby se jed škorpiona nemusel získávat přímo z přírody, výzkumníci plánují syntézu molekuly pomocí geneticky upravených kvasinek, což by umožnilo její masovou produkci bez ekologické zátěže.
Nejdůležitější informace:
- Molekula BamazScplp1 z jedu škorpiona působila na nádorové buňky stejně účinně jako Paclitaxel. Tedy jeden z nejpoužívanějších léků v léčbě rakoviny prsu.
- Plánovaná výroba molekuly pomocí kvasinek představuje levnější, ekologičtější a průmyslově udržitelnější variantu oproti klasické izolaci z přírody.
- Výzkum staví na moderním principu využití živočišných toxinů jako cílených léčiv, tzv. „biologicky inspirované molekulární terapie“, které se ve farmacii dostávají čím dál častěji do popředí.
- Studie zatím probíhá výhradně v laboratorních podmínkách (in vitro), takže jsme daleko od klinických zkoušek, ale první krok k potenciální nové léčbě už padl.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Tento výzkum opět ukazuje, jaký terapeutický potenciál může skrývat i vysoce toxická biomolekula. Pokud ji dokážeme pochopit, syntetizovat a přesně cílit. Využití jedu jako základní suroviny pro vývoj nových onkologických terapií přináší nejen vědeckou eleganci, ale i praktické možnosti, jak vytvářet účinnější a personalizovanější léčbu. A právě v tom spočívá budoucnost medicíny, v propojení přírody s biotechnologickou přesností.
Zdroje:
[1] https://artsci.tamu.edu/news/2025/06/texas-am-researchers-go-nuclear-on-cancer.html
[2] https://www.sciencedaily.com/releases/2025/11/251117095658.htm
