Milé kolegyně, milí kolegové,
když se potká technologie s medicínou, často to jiskří, doslova. V dnešním vydání newsletteru se podíváme na imunitní buňky řízené elektrickým proudem, na klikatou cestu nových léčiv i na léčbu, která by jednou mohla nahradit chirurgii. Tady je váš výběr👇
⚡ Imunitní buňky jako stavební dělníci: Vědci dokázali pomocí slabého elektrického proudu „nasměrovat“ imunitní buňky přesně tam, kde je třeba. Nová metoda může pomoci s regenerací tkání a hojením.
📄 Nový lék na obzoru? Vývoj inovativní terapie je jen začátek. Pak přichází 27 razítek, kompromisy s pojišťovnami a realita českého systému. Co všechno čeká lék, než se dostane k pacientovi?
💊 TAR‑200: konec cystektomií? Nový intravezikální systém s pomalým uvolňováním chemoterapie ukazuje slibné výsledky u pacientů s rakovinou močového měchýře. Chirurgická léčba by už brzy nemusela být první volbou.
Jestli jste si mysleli, že vás tento týden už nic nepřekvapí, tak si připravte kafe. Medicína opět ukazuje, že umí být o krok napřed.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Inzerujte s námi
Makrofágy jsou často vnímány jako buňky první linie, které vyvolávají zánětlivou reakci. Nová metoda ale ukazuje, že stačí slabý elektrický stimul a z vojáků se stávají stavební inženýři. V těle spouští opravu, budují nové cévy a přitahují kmenové buňky. Ano, opravdu stačí proud. [1]
Nejdůležitější informace:
- Elektrická stimulace přesměrovává fenotyp makrofágů z prozánětlivého typu M1 na regeneračně orientovaný typ M2, čímž podporuje tkáňové hojení místo další destrukce.
- Dochází k signifikantnímu poklesu exprese prozánětlivých cytokinů (např. TNF-α a IL-6) a paralelně k aktivaci genů jako VEGF, které stimulují angiogenezi.
- Stimulované makrofágy vykazují zvýšenou schopnost rekrutovat mesenchymální kmenové buňky do místa poškození, což podporuje regeneraci extracelulární matrix.
- Tato bioelektrická modulace představuje potenciálně bezpečný, technicky nenáročný a cenově dostupný přístup k ovlivnění imunitní odpovědi u chronických zánětů nebo nehojících se ran.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Bioelektrická modulace imunitní odpovědi zní jako oxymóron, ale přesně tím směrem se vývoj ubírá. Schopnost neinvazivně ovlivnit fenotyp makrofágů a podpořit endogenní reparační procesy otevírá nové terapeutické možnosti u pacientů s chronickými zánětlivými stavy, poruchami hojení nebo autoimunitní dysregulací. Pokud se tato technologie osvědčí v klinickém prostředí, mohli bychom se brzy dočkat posunu od farmakologické suprese k cílené bioelektrické terapii. A ano, může to znamenat, že místo tablet budeme předepisovat proud.
Vývoj nového léku trvá klidně 10 až 15 let a z deseti tisíc molekul projde na trh jedna. Když už se dostane k pacientům v USA, v Evropě to celé začíná znovu. Schvalování totiž probíhá v každé zemi zvlášť. „V Evropě máme 27 různých systémů. 27krát se vyjednává s jednotlivými autoritami v národních státech,“ vysvětluje Mgr. David Kolář z AIFP (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu). V Česku jde lék po registraci na EMA do správního řízení u SÚKLu, který stanovuje maximální cenu a podmínky úhrady. Jenže to není konec.
Bez dohody se zdravotní pojišťovnou se nový lék do systému nedostane. „Zdravotní pojišťovny jsou v tomhle skutečně velmi silným hráčem. Pokud ta pojišťovna nemá pocit, že ty ekonomické podmínky jsou dostatečné, tak ten lék prostě nepustí,“ říká Kolář. I když SÚKL formálně rozhoduje, prakticky se bez cenového ujednání se pojišťovnami nic nestane. Některé léky proto vůbec na český trh nevstoupí. Nebo je dostupná jen jejich část, omezená na úzkou indikaci nebo podávání pouze ve specializovaných centrech.
A když už lék schválený je, pořád to neznamená, že se k němu pacient dostane. „Třeba máme sto pacientů, kteří by mohli benefitovat. Ale k léčbě se dostane třicet,“ přiznává Kolář. Pro ostatní je tu jediná možnost, paragraf 16. Ten umožňuje individuální úhradu pro pacienta, který se nevejde do standardních podmínek. Týká se například dětí, seniorů nebo pacientů s výjimečnými parametry. Ale i tady rozhoduje pojišťovna a výsledkem není nikdy jistota.
🩺 MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 17. 11. – 23. 11. 2025 vzrostl Medi-Mood index na hodnotu 3,4 bodu. Hlasovalo celkem 24 lidí na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Listopad pomalu finišuje, ale nervy jedou na plný plyn. Škola tlačí, zkouškové straší za rohem a neurologie si žádá oběti, minimálně časové. Děkujeme, že i přes shon jste našli chvíli a podělili se o své strasti. Držíme pěsti všem, kdo právě zápasí s látkou i realitou! 🧠📚
Pomalé, ale účinné. TAR‑200 je intravezikální systém, který postupně uvolňuje gemcitabin přímo do močového měchýře pomocí speciálního polymerového zařízení. U pacientů s BCG‑rezistentním karcinomem vedl k 82 % kompletní nádorové odpovědi. Budoucnost léčby se tak může obejít bez radikální cystektomie. [3]
Jak studie probíhala:
- Výzkumný tým prováděl randomizovanou multicentrickou studii fáze 2b, zaměřenou na pacienty s high-risk non-muscle-invasive karcinomem močového měchýře, kteří nereagovali na standardní BCG léčbu.
- Pacienti byli rozděleni do čtyř skupin: TAR‑200 samotný, cetrelimab samotný, jejich kombinace a TAR‑200 specificky pro papilární formu onemocnění bez CIS (carcinoma in situ).
- TAR‑200 je intravezikální systém pro kontinuální uvolňování gemcitabinu přímo do močového měchýře, navržený pro dlouhodobou expozici nádoru bez potřeby častého podávání.
- Primárními cíli bylo dosažení kompletní odpovědi (CR) u pacientů s CIS a hodnocení nemocí prostého přežití (DFS) u pacientů s papilární formou.
- Klinické výsledky byly sledovány pomocí cystoskopie, biopsie a močení na cytologii, a to v pravidelných intervalech po dobu několika měsíců.
- Bezpečnost a snášenlivost byly hodnoceny paralelně, přičemž byly sledovány závažné nežádoucí účinky (grade ≥3) a potřeba cystektomie.
Nejdůležitější informace:
- Kompletní odpověď (CR) dosáhla 82,4 % u pacientů s karcinomem in situ léčených samotným TAR‑200 (kohorta 2), což znamená, že při kontrolní cystoskopii nebyly nalezeny žádné známky nádoru.
- Medián trvání odpovědi byl 25,8 měsíce, přičemž většina pacientů zůstala bez známek progrese, a to bez nutnosti radikální cystektomie, což je v této indikaci dosud standardní, ale invazivní přístup.
- Nemoc‑volný interval (DFS) dosáhl 70,2 % po 12 měsících u pacientů s papilární formou NMIBC bez CIS (kohorta 4), což ukazuje na dlouhodobou účinnost i mimo skupinu s CIS.
- Závažné nežádoucí účinky (grade ≥3) byly zaznamenány u méně než 6 % pacientů léčených TAR‑200, což potvrzuje jeho příznivý bezpečnostní profil v porovnání s radikálnějšími léčebnými metodami.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
TAR‑200 může zásadně změnit přístup k léčbě BCG‑rezistentního NMIBC. Vysoká účinnost bez nutnosti cystektomie a s nízkým výskytem závažných nežádoucích účinků ukazuje, že jde o reálnou, funkčně šetrnou alternativu k operaci. Pokud výsledky potvrdí i další fáze, otevře se cesta k léčbě, která zachová kvalitu života bez kompromisů v onkologické účinnosti.
Zdroje:
[1] https://www.sciencedaily.com/releases/2025/10/251029100202.htm
[2] https://ascopubs.org/doi/full/10.1200/JCO-25-01651
