Milé kolegyně, milí kolegové,
někdy stačí změnit perspektivu: pohled na dětskou verzi sebe sama, nový přístup v rehabilitaci nebo krevní test v sanitce. Věda a medicína se neustále přibližují každodenní praxi, a my vám každý týden přinášíme to nejzajímavější, co se v tomto prostoru právě děje.
🪞 Zrcadlo do minulosti: Když se podíváte na dětskou verzi sebe sama, mozek znovu ožívá. Vybavují se vzpomínky, které byly dávno zasuté. Technika může pomoci pacientům s poruchami paměti.
🧠 Když pacient znovu vstane: Nemocnice MMN podpořila vznik kazuistiky z moderní neurorehabilitace. Inspirativní návrat do života po cévní mozkové příhodě ukazuje, že i malé věci mohou mít velký dopad.
🩸 Krev místo CT: Nový krevní test dokáže během pár minut rozlišit typ mrtvice a navíc funguje i v přednemocniční péči. Významně to může zrychlit rozhodování i léčbu už během převozu.
Pohodlně se usaďte, nalijte si něco teplého a pojďme se společně podívat na medicínu, která přichází dřív, než bychom čekali. Příjemné čtení!
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Inzerujte s námi
Změna vnímání vlastního těla pomocí vizuální iluze může výrazně zlepšit přístup k autobiografickým vzpomínkám z dětství. Když se lidé dívají na digitálně upravený obraz své tváře, který odpovídá jejich dětskému vzhledu, mozek reaguje zvýšenou aktivitou v centrech paměti a vybavuje si detaily, které by jinak zůstaly zapomenuty. [1]
Nejdůležitější informace:
- Experiment využil tzv. „enfacement“ iluzi, kdy se účastníci dívají na dětskou verzi své tváře, synchronizovanou s doteky na vlastní kůži.
- Tato manipulace vedla k bohatším a detailnějším vzpomínkám ve srovnání s kontrolní skupinou.
- Studie ukazuje, že tělo a jeho vizuální reprezentace hraje klíčovou roli v přístupu k autobiografické paměti.
- Technika má potenciál pro vývoj nových terapií u lidí s poruchami paměti, například u neurodegenerativních onemocnění.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Tato zjištění potvrzují, že paměť není jen funkcí mozku, ale úzce souvisí s tím, jak vnímáme vlastní tělo. Možnost cíleně ovlivnit přístup ke vzpomínkám prostřednictvím tělesných iluzí otevírá zcela nové směry v terapii neurokognitivních poruch. Místo tradičních metod se tak začínáme bavit o personalizovaných vizuálních intervencích, které pracují s identitou pacienta v čase.
Tohle mě zajímá!
Jak vypadá návrat do života po subarachnoideálním krvácení a dlouhé imobilitě? Případ Václava Povolného z Rehabilitačního centra MMN ukazuje, co všechno obnáší kvalitní a včasná rehabilitace. Od operační korekce kontraktur přes práci s depresí až po využití robotických systémů R-Force, D-Wall nebo Walker View.
Nejde jen o chůzi. Jde o tým, technologie, motivaci. A o prostředí, které tohle všechno umožňuje.
Chci znát celý příběh!
Krevní test, který by dokázal určit typ mrtvice ještě před příjezdem do nemocnice? To se stává pomalu realitou. Publikovaná studie přináší nadějný přístup, jak díky kombinaci biomarkerů a umělé inteligence rychle odlišit ischemickou a hemoragickou mrtvici. Rychlá diagnóza může znamenat rozdíl mezi plným zotavením a trvalým poškozením. [2]
Jak studie probíhala:
- Výzkumný tým analyzoval krevní vzorky od 138 dospělých pacientů, kteří byli urgentně hospitalizováni s podezřením na cévní mozkovou příhodu.
- Cílem bylo rozlišit ischemickou (cca 87 % případů) a hemoragickou (cca 13 %) mrtvici ještě před potvrzením zobrazovacími metodami (CT/MRI).
- Vzorky byly testovány na přítomnost 10 specifických proteinových biomarkerů, z nichž některé odrážejí neurozánět, poškození cévní bariéry a hemoragické změny (např. GFAP, MMP-9, vWF).
- Naměřené hodnoty biomarkerů byly vloženy do prediktivního algoritmu s využitím strojového učení, který navíc zohledňoval klinické proměnné jako věk, krevní tlak, hladinu glukózy a GCS skóre.
- Výsledný model dosáhl 90% přesnosti při identifikaci typu mrtvice, přičemž nejvyšší senzitivita byla zaznamenána u hemoragické formy, která vyžaduje zcela odlišný terapeutický přístup.
- Studie probíhala v rámci amerického multicentrického výzkumu a byla retrospektivní, ale autoři plánují prospektivní validaci v reálném čase, ideálně v prostředí záchranné služby.
Nejdůležitější informace:
- Krevní test analyzující 10 biomarkerů v kombinaci s AI algoritmem dokázal rozlišit ischemickou a hemoragickou mrtvici s 90% přesností.
- Rozlišení typu mrtvice ještě před zobrazovacími metodami by mohlo zásadně urychlit nasazení specifické léčby (např. trombolýzy nebo neurochirurgického zákroku).
- Model byl vyvinut na základě retrospektivních dat a zahrnoval i základní klinické parametry (věk, tlak, glukóza).
- Studie zatím neprošla prospektivní validací v reálném provozu a technologie není připravena k plošnému klinickému použití.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Kombinace krevních biomarkerů a umělé inteligence by mohla zásadně zkrátit dobu do diagnózy typu mrtvice, tedy přesně tam, kde dnes ztrácíme nejvíc času. Pokud se tato technologie osvědčí i v prehospitálním prostředí, může jít o reálný posun směrem k datově řízené urgentní medicíně. Podmínkou ale zůstává integrace do systému, který zatím často spoléhá víc na intuici než na algoritmy, a především důkladná prospektivní validace. Studie zatím proběhla na malém vzorku a v kontrolovaném prostředí.
To zní zajímavě!
Zdroje:
[1] https://www.sciencedaily.com/releases/2025/11/251103093016.htm
[2] https://newsroom.heart.org/news/blood-test-may-detect-stroke-type-before-hospital-arrival-allowing-faster-treatment
