Mozek pod útokem: smog, deprese a nekvalitní jídlo

Milé kolegyně, milí kolegové,

tento týden se podíváme na tři zdánlivě nesouvisející oblasti, které ale ve výsledku tvoří mozaiku našeho mentálního i fyzického zdraví.

🧪 Nová metaanalýza prověřila desítky volně prodejných doplňků na depresia zjistila, že účinných je jen hrstka – a že i „přírodní“ látky si zaslouží stejně přísné hodnocení jako farmaka.

🧠 Paralelně se objevuje další důkaz, že kvalita ovzduší neovlivňuje jen plíce, ale přímo zasahuje mozek – a může zvyšovat riziko demence o desítky procent.

🪼 A zatímco my řešíme následky, tzv. Blue Zones nám připomínají, že prevence není otázkou suplementace, ale životního stylu. Komunita, pohyb a jednoduchá strava tak stále poráží marketing superpotravin i rezignaci na veřejný prostor.

Dnešní menu? Porce tvrdých dat a lehce nahořklého poznání. S chutí do toho,

Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička

Inzerujte s námi

🗞️ NOVINKA

Vzduch, který vám krade paměť

Dýchá se vám dobře? Tak vězte, že mozek mezitím dostává ránu. Nová metaanalýza dat téměř 30 milionů lidí odhaluje, že znečištěné ovzduší výrazně zvyšuje riziko demence. Největší viníci? PM2.5 (jemné prachové částice pod 2,5 µm), NO₂ a saze – mikroskopické částice, které se dostávají až do mozku a spouští záněty a oxidační stres.

Studie je výsledkem práce výzkumníků z University of Cambridge a zveřejněna byla v The Lancet Planetary Health. Vychází ze systematického přehledu a metaanalýzy 51 jednotlivých studií, které dohromady zahrnuly data od téměř 29 milionů lidí.

Výzkum zahrnoval populaci z Ameriky, Evropy, Asie i Austrálie a zaměřil se na to, jak jemné prachové částice PM2.5, oxid dusičitý (NO₂) a saze ovlivňují riziko vzniku demence. Většina analyzovaných dat pocházela z vysoce příjmových zemí. [1]

Nejdůležitější informace:

PM2.5 zvyšuje riziko demence o 17 % na každých 10 μg/m³
NO₂ zvyšuje riziko demence o 3 % na každých 10 μg/m³
Saze zvyšují riziko o 13 % na každý 1 μg/m³ – a v UK jsou tyto hodnoty běžné
Riziko bylo vyšší u vaskulární demence než u Alzheimerovy nemoci

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

Tak si to shrňme: nejsou to jen vaše plíce, koho trápí smog – váš mozek též chřadne v tichém zoufalství. A když k tomu připočteme, že znečištění zasahuje hlavně marginalizované skupiny, začíná to být víc než jen environmentální problém. Pokud budeme dál stavět dálnice bez stromů a cpát do center měst auta, možná si na konci života nebudeme pamatovat ani vlastní jméno. Ale hlavně, že parkujeme přímo před domem.

Chci vědět víc

MUDr. Danka Eklová: Zdravý mikrobiom není samozřejmost. Je to práce, ale vyplatí se.

Blue Zones: místa, kde lidé nestárnou podle tabulek

Zatímco moderní medicína hasí následky, Blue Zones připomínají, že dlouhověkost začíná mnohem dřív – v kuchyni, v komunitě a na procházce.

MUDr. Danka Eklová zmiňuje tzv. modré zóny jako inspiraci pro každodenní péči o zdraví. Jde o pět oblastí světa (např. Sardinie, Okinawa, Ikaria), kde se lidé běžně dožívají 100 a více let – a to ve zdraví, bez diagnóz na každé stránce lékárenské karty. [3]

Co mají společného?

Jídlo bez E-ček a s respektem k půdě
Žádné „ultra processed foods“, zato rostlinná strava, luštěniny, kvalitní tuky, sezónní suroviny. A ano – na Sardinii i červené víno Cannonau, bohaté na resveratrol a další antioxidanty. „Lidé to měli vypozorované dávno před námi,“ říká Eklová.
Smysluplný pohyb
Ne fitness pásy, ale chůze, manuální práce, každodenní přirozený pohyb. Svalová hmota = zdroj protizánětlivých látek, které chrání mikrobiom i před civilizačními chorobami.
Komunita a vztahy
Osamělost je toxičtější než trans-tuky. Lidé v Blue Zones žijí ve funkčních společenstvích, sdílí jídlo, tráví čas společně, mají důvod ráno vstát.
Život bez přebytku, ale s rovnováhou
Není to asketismus. Je to umění míry. Jak říká Eklová: „Všechno je důležité – cukr, tuky, dokonce i zánět – ale v rovnováze.“ A právě tohle v modrých zónách umí.

Mirkobiom mě zajímá

⭐️ PRŮZKUM

64 doplňků na depresi. Pomáhá jich 5.

V době, kdy deprese postihuje miliony lidí a přístup ke klasické psychoterapii i farmakologii má své limity, obrací se řada pacientů k volně prodejným doplňkům. Ale které z nich skutečně fungují?

Nová systematická meta‑analýza publikovaná ve Frontiers přináší přehled 209 klinických studií zaměřených na 64 OTC (over-the-counter = volně prodejných) přípravků užívaných k léčbě depresivních symptomů. Výsledky ukazují, že jen hrstka z nich má přesvědčivou vědeckou oporu. [2]

Jak studie probíhala:

Systematická analýza 23 933 studií: vybráno 209 randomizovaných klinických studií
Zaměřeno na dospělé ve věku 18-60 let s depresivními symptomy nebo diagnózou
Hodnocena účinnost a bezpečnost 64 volně prodejných doplňků užívaných déle než 1 týden
Studie rozděleny dle síly důkazů: robustní, vznikající a jednorázové

Nejdůležitější informace:

Výrazný efekt na depresivní symptomy: třezalka tečkovaná, šafrán, omega‑3, probiotika, vitamin D
Produkty se vznikající evidencí: kyselina listová, levandule, rhodiola, citronová meduňka, tryptofan, hořčík
Nedostatečný nebo žádný efekt: SAMe, prebiotika, kurkumin, melatonin, vitamin C
Bezpečnostní profil většiny produktů je příznivý, ale jen 69 % studií adekvátně reportovalo nežádoucí účinky

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

Konečně seriózní pokus vyčistit bylinkový chaos. Třezalka a šafrán potvrzují svou pozici jako důstojná doplňková léčba, zatímco populární produkty typu „magnesium-for-everything“ končí zatím v šedé zóně. Alarmující je, jak málo studií důsledně sleduje nežádoucí účinky – možná je čas začít testovat přírodní doplňky stejně přísně jako SSRI. A do té doby? V lékárně se nebojte zeptat, co má víc než placebo efekt.

Chci znát podrobnosti