Milé kolegyně, milí kolegové,
někdy je to hlava, která ví víc než my. Jindy stroj, který pomůže dřív než člověk. A občas stačí jen zpomalit. Zvlášť když stojíme na prahu kariéry a každý výkon se počítá. Tento týden se podíváme na to, jak se mění pojetí prevence, učení i vedení mladých lékařů.
🧠 Víc, než si myslíme: Mozek si podvědomě ukládá informace, aniž bychom se vědomě snažili. Nový výzkum ukazuje, že pasivní vnímání může být klíčem k efektivnějšímu učení. Nejen pro studenty medicíny.
🤖 Prevence s AI: Umělá inteligence se nenápadně stává součástí primární péče. Pomáhá odhalit nemoci dřív, než se projeví. A doplňuje lékaře tam, kde už lidská kapacita nestačí. Prevence 2.0 právě začíná.
🔪 Tlak, nebo růst: Mladí chirurgové čelí vysokým nárokům už od prvních dnů. Studie ukazuje, že pro rozvoj jejich dovedností je klíčový čas, bezpečný prostor a důvěra. Ne stres a hodnocení výkonu.
Medicína budoucnosti nevzniká jen v laboratořích. Roste i v tichých rozhodnutích každého dne. Pojďme se podívat na ty, které mohou změnit péči i přístup k sobě navzájem.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
V prevenci diabetu 2. typu se rýsuje silné spojenectví: tradiční koučování a umělá inteligence. Nová studie ukazuje, že AI aplikace může doplnit kouče z masa a kostí a rozšířit jejich možnosti. Zejména tam, kde chybí kapacity nebo chybí motivace. Výsledek? Víc zapojených pacientů, víc dokončených programů a stále stejný cíl: méně cukrovky. [1]
Nejdůležitější informace:
- AI aplikace My Diabetes Coach (MDC) dosáhla stejných výsledků jako tradiční program s koučem v prevenci diabetu 2. typu.
- Do programu se s AI zapojilo více lidí a větší procento ho dokončilo (iniciace 93,4 % vs. 82,7 %, dokončení 63,9 % vs. 50,3 %).
- MDC automatizuje složité intervence, jako změnu diety, cvičení i monitoring, bez potřeby lidské asistence.
- Jde o realistické řešení pro masové nasazení, které by mohlo výrazně rozšířit přístup k prevenci bez kapacitních limitů odborníků.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Možná se díváme na začátek nové éry v digitální medicíně, kde lidské a algoritmické přístupy působí synergicky. Pokud umělá inteligence pomáhá překonat bariéry v dostupnosti péče a zvyšuje adherenci pacientů, stojí za to ji brát vážně. Nejen jako technologii, ale jako rovnocenného partnera v prevenci chronických onemocnění.
Prim. MUDr. Martin Kloub, Ph.D., MHA je zastáncem pečlivého mentorování a postupného zaučování mladých lékařů. „Základem je čas. Mladý doktor potřebuje být v nemocnici, vidět provoz, učit se i z chyb. Dneska se ale často všechno tlačí na výkon a to ničí vztah k oboru,“ říká. Na svém oddělení se snaží vytvářet prostředí, kde mají lékaři prostor růst.
Věří, že kvalitní chirurg se buduje roky, nejen technicky, ale i lidsky. „Naučit se operovat je jedna věc. Ale vědět, kdy neoperovat, to je opravdová zralost.“ Mluví o nutnosti důvěry mezi kolegy, otevřené komunikace a ochoty seniorů trávit čas s mladšími. „Když si někdo není jistý a zavolá si mě, neřvu. Jdu se podívat. A to je podle mě správně.“
Zároveň vnímá, že do oboru přichází generace s jinými očekáváními. „Dnešní mladí chtějí rovnováhu mezi prací a životem. Chtějí vědět, proč něco dělají. A já jim to neberu. Ale chci, aby to pořád byla medicína, ne jen práce na směny,“ dodává.
🩺 MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 8. 12. – 14. 12. 2025 klesl Medi-Mood index na hodnotu 2,9 bodu. Hlasovalo celkem 19 lidí na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Zatímco někteří z vás jeli na endorfiny po službě a zvládli si udržet pozitivní náladu, jiní čelili náročnějším situacím v osobním životě. Rodinné problémy zasáhly do každodenní pohody a připomněly, že i mimo medicínu je toho často dost. Držíme palce, ať se to brzy zlepší a ať těch dobrých služeb přibývá!
Co kdybychom Vám řekli, že se Váš mozek učí i tehdy, když o to vůbec nestojíte? Nová studie ukazuje, že naše paměť není výhradně vědomý proces. A co víc, někdy dokáže pracovat efektivněji právě tehdy, když se nesnažíme. Autoři to nazývají „pasivní konsolidací paměti“ a naznačují, že klasické biflování má možná silnou konkurenci. [3]
Jak studie probíhala:
- Aktivita mozku byla sledována pomocí elektroencefalografie (EEG) během dvou odlišných fází: vědomého (aktivního) učení a pasivního příjmu informací bez zaměřené pozornosti.
- Vědci se zaměřili na neurofyziologickou synchronizaci mezi hipokampem (klíčovou strukturou pro ukládání paměti) a neokortexem, přičemž sledovali tzv. theta a gamma rytmy. Základní mechanismy komunikace mezi těmito oblastmi.
- Experimentální protokol byl navržen tak, aby umožnil porovnání úrovně konsolidace paměti v obou režimech. Přičemž byla měřena schopnost vybavení si naučených informací později.
- Účinnost pasivní konsolidace byla potvrzena i na myších, kde byly sledovány změny v synaptické plasticitě a vzorce mozkové aktivity odpovídající procesu ukládání paměťových stop.
Nejdůležitější informace:
- Pasivní paměť existuje: myši si dokázaly zapamatovat nové prostředí, aniž by plnily jakýkoliv úkol. Stačila samotná expozice a odpovídající mozková aktivita mezi hipokampem a kortexem.
- Role mozkových rytmů: klíčová je synchronizace aktivity mezi hipokampem a kortexem.
- Učení bez biflování: studie ukazuje, že pasivní učení může být stejně efektivní jako aktivní snaha.
- Možnosti pro budoucnost: výsledky otevírají dveře pro nové metody výuky i rehabilitace paměti.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Výsledky naznačují, že paměťová konsolidace může probíhat i bez vědomého zaměření pozornosti – za předpokladu, že jsou v mozku aktivní specifické oscilace, především theta a gamma rytmy mezi hipokampem a neokortexem. To podporuje hypotézu, že mozek disponuje vnitřními mechanizmy pro tzv. „offline zpracování informací“, které může být aktivováno i mimo fáze cíleného učení.
Zdroje:
[1] https://www.medscape.com/viewarticle/my-diabetes-coach-ai-does-it-work-2025a1000wpn
[2] https://www.sciencedaily.com/releases/2025/11/251121082046.htm
