Dobrý den,
některé změny začínají nenápadně – třeba tím, že se mladý lékař přestane bát zeptat. Nebo tím, že šéf místo příkazu položí otázku: „Jak bys to udělal ty?“ Přesně o tom je dnešní newsletter.
V podcastu Po medině jsme se s MUDr. Přemyslem Hájkem ponořili do příběhu, jak se daří měnit kulturu oddělení, které dřív spíš přežívalo. Téma? Vnitřní motivace, zpětná vazba, práce s chybou – a proč dobrý vedoucí nemusí být ten nejodbornější.
A když už jsme u změn mindsetu, podíváme se i na výzkumy, které posouvají možnosti medicíny jinak: kvasinky schopné produkovat lék na rakovinu levněji než kdy dřív, nebo lipidový enzym bishu-1, který pomáhá larvám doslova udržet chladnou hlavu.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Inzerujte s námi
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: Yeast mode: Biotechnologie zlevní klíčový lék na rakovinu
📊 LDT: Jak postavit na nohy skomírající oddělení?
🩺 Medi-Mood index: Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
⭐️ Průzkum: Lipidový enzym bishu-1: Jak si larvy drží chladnou hlavu
🗞️ NOVINKA
Léčba rakoviny nemusí stát jako menší auto. Vědcům se po 30 letech bádání podařilo vyřešit záhadu výroby jednoho z nejpoužívanějších chemoterapeutik – Taxolu. A že to nebyl lehký úkol: molekula Taxolu je tak komplexní, že ji dosud nešlo vytvořit biosynteticky. Teď se to ale změnilo a biotechnologická výroba v geneticky upravených kvasinkách – navržených tak, aby produkovaly aktivní látku – má potenciál snížit cenu léku na polovinu. [1]
Nejdůležitější informace:
- Taxol je zásadní lék pro léčbu rakoviny prsu, vaječníků, děložního čípku a plic – jeho výroba ale dosud závisela na drahém a chemicky náročném procesu.
- Vědci objevili dva dosud neznámé enzymy, které umožňují dokončit biosyntézu Taxolu.
- Nová metoda využívá geneticky modifikované kvasinky, které fungují jako mikro-továrny na výrobu účinné látky.
- Cílem je zlevnit lék až o 50 % a umožnit jeho dostupnost v rozvojových zemích, kde aktuální cena přes 20 000 USD/kg představuje zásadní překážku.
Co se o tom myslí Dr. Lasso?
Třicet let, pár enzymů a jeden opravdu chytrý tým. Výroba Taxolu v kvasinkách nejen že sníží cenu léčby, ale taky ušetří pár stovek letokruhů – protože až dosud se pro jednu dávku musely pokácet dva 100leté tisy. Když biotechnologie začnou zachraňovat nejen pacienty, ale i stromy, má smysl být optimista. Bravo!
Chci vědět víc
📊 LDT:
V jedné z nejpraktičtějších částí podcastu popisuje MUDr. Přemysl Hájek konkrétní mechanismy, jakými se inovace dostávají do běžného provozu. Páteří jeho systému je tzv. journal scan: „Vždycky byly nějaké rozdělené kompetence, kdo co sleduje, kdo co přinese. Když mu to přijde zajímavé, obohatí tím celý ten kolektiv.“ Výstupy pak byly sdíleny „formou komunikačních kanálů, nebo na whiteboardu“.
Zvláštní péče byla věnována adaptaci doporučených postupů. Tým si je rozparceloval do menších částí a „v několika sezeních jsme si řekli to, co je nového a co bychom měli co nejdříve přijmout v té naší praxi“. Hájek přiznává, že to, co je ve fakultní nemocnici běžné, je v běžné krajské nemocnici pořád výjimka: „Tam, kde dominantním požadavkem je zajistit provoz, aby všichni byli odbaveni a včas odešli domů, tohle samozřejmostí nebylo“.
Síla systému ale nespočívá v jeho formalizaci – journal scan nebyl nikdy povinný. Opíral se o vnitřní motivaci: „Skutečně to naštěstí vycházelo z té jako vnitřní motivace… Kdo byl ochotný, když něco zjistil, udělal z toho nějaké shrnutí a předal nám to podstatné“. Tím vzniká kultura, kde je každý člen týmu přirozeně stimulován být „up to date“ – nejen z vlastního zájmu, ale jako součást týmové identity. A právě to, v kombinaci s důslednou prací na zpětné vazbě, mentoringu a odpovědnosti, tvoří moderní inovativní oddělení – bez nutnosti revoluce, zato s denní dávkou 1% zlepšení.
Chci si poslechnout celý díl
🩺 MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 2. 6. – 8. 6. se Medi-Mood index zvýšil na 3,9 bodu, což značí mírné zhoršení nálady mezi mediky a mladými lékaři. Hlasovalo celkem 53 lidí na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Jedno slovo – zkouškové. Ať už jde o prvák, patolu, patfyz nebo opravný termín z dermatoverek, většina z vás aktuálně žije mezi skripty, palpitacemi a vnitřním výkřikem „kdy už to skončí?“. Někteří to zvládají s nadhledem („protože se nemusím učit“), jiní zvažují výpověď a změnu oboru – což je sice dramatické, ale ve zkouškovém zcela pochopitelné.
Držíme pěsti všem, kdo mají před sebou ještě nějaký ten úkol, a těm, co už mají hotovo – hluboký nádech a nohy nahoru!
⭐️ PRŮZKUM
Někteří to řeší klimatizací, jiní pokusy na larvách. Vědci objevili enzym, který u drozofil – tedy octomilek obecných – reguluje schopnost vyhýbat se chladným teplotám. A není to ledajaký enzym – jde o překvapivou lipidovou mašinu jménem bishu-1, která spíš než tukové zásoby, udržuje v larvách funkční termální čidla.
Octomilka je přitom už dekády nejoblíbenější modelový organismus ve výzkumu – protože její nervový systém je jednoduchý, ale překvapivě podobný tomu lidskému. A jak přesně bishu-1 funguje? [2]
Jak studie probíhala:
- Výzkumný tým se zaměřil na neuronální buňky DOCCs v hlavě larev octomilek.
- Studovali geny kódující ionotropní receptory IR25a a IR21a, které reagují na chlad.
- Pomocí genetických manipulací testovali roli lipidového enzymu bishu-1.
- Efekty zkoumali i přes expresi transkripčního faktoru broad.
- Výsledky naznačují, že lipidové enzymy mohou regulovat smyslové dráhy s možným využitím pro léčbu senzorických poruch u lidí.
Nejdůležitější informace:
- bishu-1 reguluje expresi genů pro receptory IR25a a IR21a – možňuje larvám vnímat a vyhýbat se chladu.
- Lipidový enzym aktivuje transkripční faktor broad – ten se váže na regulační oblasti genů pro chladové receptory.
- Mutace v bishu-1 snižuje reakci neuronů na chlad – larvy ztrácejí schopnost chlad rozpoznat a reagovat na něj.
- Název bishu je odvozen z čínského „letnění“ – odraz teplé ironie, že mutanti se neumí ochladit.
- Studie otevírá cestu k lipidově cílené terapii – využitelná např. u poruch termoregulace nebo poškození senzorických neuronů.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Lipidové enzymy jsme měli za šedé eminence metabolických procesů, ale ukazuje se, že hrají i na senzorickém jevišti. bishu-1 není jen další enzym na trávení tuků, ale spíš nečekaný backstage manažer, co dohlíží na to, aby larvám správně fungovala chladová čidla.
A když se něco takového děje u mušek, těžko si představit, že by naše vlastní neurony zůstávaly stranou. Výzkum jako tento nás posouvá o krok blíž ke skutečnému biohackingu smyslů.
Chci znát podrobnosti
Zdroje:
[1]; https://science.ku.dk/english/press/news/2025/scientific-breakthrough-we-can-now-halve-the-price-of-costly-cancer-drug/
[2] https://www.nips.ac.jp/eng/release/2025/05/post_556.html
