Dobrý den,
svět čelí rostoucí epidemii obezity, která už nezasahuje jen dospělé, ale stále častěji i děti. Jak se situace vyvíjí v Česku a jaká opatření jsou na obzoru? Podíváme se také na to, proč je přístup k datům klíčový pro kvalitnější péči.
Na závěr přinášíme průlomový výzkum, který odhaluje, že životní styl a prostředí mají mnohem větší vliv na délku života než genetika. Co nám to říká o zdravém stárnutí a co můžeme změnit už dnes?
Pojďme na to.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: Každé čtvrté dítě s obezitou? Česko čelí alarmujícímu trendu
📊 LDT: Lepší přístup k datům = lepší zdraví. Proč to v Česku pokulhává?
⭐️ Průzkum: Životní styl vs. genetika: Co říká věda o našem stárnutí?
🗞️ NOVINKA
Každé čtvrté dítě s obezitou? Česko čelí alarmujícímu trendu
Epidemie obezity už není jen otázkou dospělých – stále více postihuje i děti a zásadně ovlivní budoucnost zdravotní péče. Do roku 2050 bude celosvětově nadváhou či obezitou trpět více než polovina dospělých a třetina dětí, což povede k nárůstu diabetu 2. typu a dalších chronických nemocí. Čeští odborníci varují, že problém se výrazně prohloubí už v příštím desetiletí. Reakcí je připravovaný národní program prevence a léčby obezity, který bude představen v nejbližších měsících. [1] [2]
Nejdůležitější informace
- Globální trend: v roce 2050 bude podle odhadů s nadváhou či obezitou žít přes 3,8 miliardy dospělých a 746 milionů dětí.
- Dramatický nárůst v Česku: podíl obézních dětí se od roku 2006 více než zdvojnásobil a do deseti let se očekává, že obézní bude každé čtvrté dítě.
- Závažná zdravotní rizika: obezita vede k rozvoji diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a psychických problémů.
- Národní strategie: nový program prevence obezity se zaměří na zdravotní gramotnost, prevenci a včasnou léčbu, přičemž klíčovou roli budou hrát praktičtí lékaři.
- Obezita už není jen otázkou životního stylu, ale systémovým problémem s globálními i lokálními dopady na zdravotní péči. Náklady na léčbu souvisejících onemocnění porostou, zatímco kvalita života milionů lidí se zhorší. Odborníci proto apelují na systémová opatření a včasnou intervenci – protože prevence není jen otázkou jednotlivce, ale celé společnosti.
Za zmínku stojí i nové léky na obezitu, zejména GLP-1 agonisté jako Ozempic, které přinášejí velmi slibné výsledky. Nicméně, jak už to ve zdravotnictví bývá – je lepší problému předcházet, než ho následně složitě řešit i se všemi důsledky.
📊 LDT:
Lepší přístup k datům = lepší zdraví. Proč to v Česku pokulhává?
Zdravotnictví se stále více opírá o data a technologie, které umožňují přesnější diagnostiku, personalizovanou léčbu i efektivnější prevenci. Moderní medicína nespoléhá jen na genetiku nebo náhodu, ale využívá dostupné informace k předvídání a minimalizaci zdravotních rizik dříve, než se projeví. O významu zdravotních dat a možnostech, jak technologie mohou zlepšit péči o pacienty, diskutovala podnikatelka a filantropka Alexandra Kala v podcastu Po medině.
„Ve Švýcarsku jsem viděla, jak efektivně se pracuje s daty pacientů. Zdravotní záznamy jsou digitalizované a lékaři k nim mají přístup v reálném čase. To v Česku stále chybí,“ upozorňuje Alexandra Kala. Rychlý a snadný přístup k pacientským datům by mohl nejen urychlit diagnostiku, ale i snížit riziko duplicitních vyšetření a zbytečných chyb v léčbě.
Podle ní by měl mít každý člověk snadný přístup ke svým zdravotním údajům. „Pacienti často ani nevědí, jaká vyšetření už podstoupili nebo jaké mají výsledky. Kdyby měli všechna data pohromadě, mohli by lépe spolupracovat s lékaři a pečovat o své zdraví,“ vysvětluje. Využití dat v medicíně má podle ní obrovský potenciál. „Pokud se naučíme efektivně využívat zdravotní informace, můžeme zlepšit prevenci, diagnostiku i celkovou kvalitu péče. Technologie jsou tu, stačí je správně uchopit,“ uzavírá Kala.
Komentář Dr. Lasso:
V Česku digitalizace zdravotnických dat pokročila díky NIKEZ, který spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví a akademickou sférou na optimalizaci péče. „Využití dat je klíčovým trendem, který vede k bezpečnější a efektivnější péči,“ uvádí tým Dr. Lasso. Ministerstvo zdravotnictví navíc nedávno představilo strategii digitalizace, která pacientům usnadní přístup k jejich údajům a lékařům zrychlí rozhodování. Česko tak směřuje k modernímu, datově řízenému zdravotnictví.
Stát se členem Premium
⭐️ PRŮZKUM
Životní styl vs. genetika: Co říká věda o našem stárnutí?
Nová studie publikovaná v Nature Medicine se zaměřila na otázku, do jaké míry ovlivňují lidské stárnutí a předčasnou úmrtnost genetické faktory a do jaké míry environmentální vlivy (všechny vnější faktory, které ovlivňují naše zdraví a délku života). Výzkumníci analyzovali data z téměř půl milionu účastníků britské databáze UK Biobank, aby určili relativní přínos genetiky a prostředí k biologickému stárnutí a zdravotním rizikům spojeným s věkem. [3]
Jak studie probíhala:
- Analyzováno bylo 492 567 účastníků z britské biobanky.
- Účastníci byli sledováni v průměru 12,5 roku, přičemž zaznamenali 31 716 úmrtí.
- Vědci porovnávali 164 environmentálních faktorů a polygenetické skóre (souhrnný ukazatel genetického rizika) pro 22 nemocí.
- U 45 441 lidí měřili proteomickou věkovou stopu, která odráží biologické stárnutí.
- Studie sledovala 25 hlavních věkem podmíněných onemocnění, včetně srdečních chorob, rakoviny a demence.
Nejdůležitější informace:
- Prostředí poráží genetiku: Genetika vysvětluje jen asi 2 % rozdílů v délce života, zatímco environmentální faktory hrají mnohem větší roli (17 %).
- Různá onemocnění, různý vliv: Genetika je důležitější u některých nemocí, jako je demence nebo rakovina prsu, ale například u nemocí plic, srdce či jater je rozhodující spíše prostředí.
- Chudoba zabíjí: Mezi největší „zabijáky“ patří kouření, nízký příjem, bydlení v sociálním bydlení a nižší vzdělání. Naopak vyšší příjem, život s partnerem a pravidelná fyzická aktivita chrání před předčasnou smrtí.
- Dětství hraje roli: Na rychlost biologického stárnutí má vliv i dětství – například výška a tělesná hmotnost v 10 letech mohou předpovědět riziko předčasného úmrtí.
Graf 1: Důležitost faktorů ovlivňujících úmrtnost a proteomické stárnutí podle multivariabilního modelu. [4]
Závěr:
Studie poskytla důkazy, že environmentální faktory hrají výrazně větší roli v určování délky života a zdravotních rizik spojených se stárnutím než genetika. Zatímco genetické predispozice mohou ovlivnit vznik některých nemocí, většina rozdílů v délce života je vysvětlena životním stylem, socioekonomickými podmínkami a dalšími vnějšími vlivy. Tyto poznatky podtrhují důležitost preventivních opatření a veřejných zdravotních politik zaměřených na zlepšení životních podmínek a podporu zdravého stárnutí.
Zdroje:
[1]; https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(25)00397-6/fulltext
[2]; https://www.novinky.cz/clanek/domaci-z-epidemie-obezity-prejdeme-u-deti-do-epidemie-cukrovky-varuji-lekari-40511374
[3]; https://www.nature.com/articles/s41591-024-03483-9
[4]; https://www.nature.com/articles/s41591-024-03483-9/figures/2
