Dobrý den,
medicína stojí na prahu nové éry – poprvé v historii byl lidský gen opraven přímo v těle, bez nutnosti operace. Genová terapie tak ukazuje svou skutečnou sílu: léčit příčinu, nikoliv jen následky. V dnešním vydání se ale podíváme i na méně viditelná, přesto zásadní témata. Psychická zátěž studentů medicíny je vysoká, přesto zůstává často nepojmenovaná. A konečně – zjistíme, proč nestačí vysadit pár stromů, aby to mělo pozitivní dopad na zdraví obyvatel. Rozhoduje totiž i to, jak zeleň v našem okolí vypadá.
Pojďme na to!
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: Američané poprvé opravili lidský gen přímo v těle. Bez operace, jen infuzí.
📊 LDT: Psychická zátěž studentů medicíny: Proč se o ní nemluví?
⭐️ Průzkum: Ne každý strom se počítá. Jak rozložení zeleně ovlivňuje naše zdraví?
🗞️ NOVINKA
Američané poprvé opravili lidský gen přímo v těle. Bez operace, jen infuzí.
Vědecký tým ze společnosti Beam Therapeutics dosáhl významného milníku: úspěšně upravil chybný gen přímo v těle pacienta pomocí jediné infuze. Metoda založená na genetických nůžkách představuje zcela nový přístup v léčbě genetických poruch a přináší naději pacientům, u kterých doposud chyběla účinná terapie. [1]
Nejdůležitější informace:
- Experiment se týkal pacientů s deficitem alfa-1 antitrypsinu, vzácným genetickým onemocněním plic a jater, které postihuje tisíce lidí i v Česku.
- Genetické nůžky v infuzi opravily vadné „písmeno“ v DNA, aniž by bylo třeba gen vystřihnout – na rozdíl od metody CRISPR.
- U pacientů s nejvyšší dávkou došlo k plné obnově funkce genu, nemoc by se u nich podle vědců neměla znovu objevit.
- Terapie zatím nezpůsobila žádné vážné vedlejší účinky, další fáze testování má potvrdit dlouhodobou účinnost a bezpečnost.
Komentář Dr. Lasso:
Genová terapie se z teorie definitivně přesouvá do praxe. Pokud jedna infuze dokáže opravit chybu v DNA a tím předejít chronickému a dosud nevyléčitelnému onemocnění, stojíme na prahu nové éry medicíny. Výzvou zůstává etika, dlouhodobé sledování a dostupnost – ale vědecký směr je zřejmý: léčit méně symptomů a více příčin.
📊 LDT:
Psychická zátěž studentů medicíny: Proč se o ní nemluví?
Studium medicíny patří k nejnáročnějším vysokoškolským oborům. Studenti se musí vyrovnat s vysokým akademickým tlakem, finanční nejistotou i náročným osobním nastavením. Přesto se o psychickém zdraví budoucích lékařů mluví jen minimálně.
„Medici často pracují na hranici vyčerpání. Stres je vnímán jako běžná součást studia a málokdo si dovolí přiznat, že je to na něj příliš,“ říká lékař a pedagog MUDr. David Marx, host podcastu Po medině. Ve své praxi se dlouhodobě zabývá kvalitou ve zdravotnictví a výukou nových generací lékařů.
Výzkumy ukazují, že studenti medicíny trpí úzkostmi, depresemi a syndromem vyhoření častěji než jejich vrstevníci z jiných oborů. Důvodem není jen náročnost studia samotného, ale i prostředí, které často nepodporuje otevřenou komunikaci o duševním zdraví. Sdílení psychických obtíží je mnohdy spojeno se stigmatem slabosti. A právě to je kámen úrazu.
„Budoucí lékaři mají pocit, že musí být neustále odolní. Slabost si nemohou dovolit, protože je jim vštěpováno, že jednou budou zodpovědní za životy pacientů,“ dodává Marx. Tématu se věnuje i průzkum Čeští medici v (ne)pohodě 2, který přináší smíšený obrázek. Na jednu stranu dochází k mírnému zlepšení v oblasti prožívaného stresu, na druhou stranu však přetrvávají zásadní problémy jako šikana, sexismus a nepřipravenost na reálnou praxi.
Ukazuje se, že i v systému, který má být připravený na krizové situace, chybí prostor pro otevřený rozhovor o psychické zátěži. Přitom právě budoucí lékaři by měli být těmi, kdo budou schopni o duševním zdraví mluvit srozumitelně, citlivě a bez předsudků. Prvním krokem je ale umožnit jim totéž během jejich vlastního studia.
Stát se členem Premium
⭐️ PRŮZKUM
Ne každý strom se počítá. Jak rozložení zeleně ovlivňuje naše zdraví?
Vztah mezi zelení v okolí bydliště a sníženým rizikem úmrtí už dnes nikoho nepřekvapí. Co ale víme méně: nestačí jen nějaká zeleň – klíčové je i to, jak je uspořádaná. Nová longitudinální studie ze Švýcarska potvrzuje, že prostorové uspořádání stromů v okolí bydliště ovlivňuje riziko úmrtí – a to jak z přirozených příčin (neúrazová a nenásilná úmrtí), tak v souvislosti s konkrétními nemocemi, jako jsou kardiovaskulární, respirační, neurologická či duševní onemocnění. [2]
Jak studie probíhala:
- Sledováno bylo více než 6,2 milionu dospělých osob v rámci Švýcarského národního kohortového registru mezi lety 2010–2019
- Pomocí satelitních dat s rozlišením 1 m² byla analyzována stromová pokryvnost v okruhu 500 m od místa bydliště
- Studie hodnotila nejen množství zeleně, ale i její konfiguraci: agregovanost, propojenost, fragmentaci, velikost a tvar stromových ploch
- Výsledky byly upraveny o sociodemografické faktory, míru urbanizace, znečištění ovzduší a teplotu
Nejdůležitější informace:
- Nejnižší riziko úmrtí bylo u lidí žijících v blízkosti kompaktních, propojených a málo fragmentovaných stromových ploch – agregovanost snížila riziko úmrtí až o 17 %
- Naopak žití v oblastech s roztříštěnými, nepravidelně tvarovanými shluky stromů bylo spojeno s vyšší úmrtností
- Kombinace vyšší agregovanosti, nižší fragmentace a jednoduššího tvaru stromových ploch vedla až k 36% redukci rizika úmrtí
- Nejvýraznější pozitivní efekt optimálně uspořádaného stromového porostu byl pozorován v městském prostředí a v oblastech s vyšší teplotou a znečištěním.
Závěr:
Přínos městské zeleně na lidské zdraví nespočívá jen v její existenci, ale i ve způsobu, jakým je zakomponována do prostředí. Fragmentované, chaoticky rozmístěné stromy na zdraví příliš nefungují. Naopak kompaktní a propojené zelené celky mohou chránit před předčasnou smrtí – a to nejen díky ochlazení či snížení znečištění, ale pravděpodobně i díky vyšší biodiverzitě, větší motivaci k pohybu a podpoře duševního zdraví.
Zdroje:
[1]; https://cc.cz/poprve-jsme-upravili-zmutovany-lidsky-gen-hlasi-vedci-z-usa-metoda-by-mohla-zachranovat-zivoty/
[2]; https://www.thelancet.com/journals/lanplh/article/PIIS2542-5196(25)00022-1/fulltext
