Čtvrtina pacientů nekouřila, přesto má rakovinu.

Milé kolegyně, milí kolegové,

znáte ten pocit, když se díváte na zdravotnictví a nevíte, jestli plakat nebo si do mikrovlnky hodit popcorn? 🍿 V tomhle vydání dostanete od všeho trochu:

🚬 Rakovina plic se dere do popředí i u nekuřáků. Ale preventivní screening je pořád vyhrazen převážně kuřákům.
🏥 Každá nemocnice chce mít všechno. Výsledek? Rozplizlá péče, ztracený pacient a systém, co neumí říct ne.
🦷 A nakonec: vědecký tým z Floridy definitivně potvrdil, že Justiniánský mor nebyl jen přehnaná historka z kronik. Máme DNA. A tím pádem i další důkaz, že pandemie umí být vytrvalé.

Kapesníčky nebo křupání, to necháme na vás. Příjemné čtení,

Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička

Inzerujte s námi

🗞️ NOVINKA

Roste počet případů rakoviny plic u nekuřáků. Lékaři volají po lepším screeningu.

Zvykli jsme si považovat rakovinu plic za „daň za kouření“. Jenže ono to tak úplně neplatí. V Kanadě stále častěji končí s touto diagnózou i lidé, kteří přišli s cigaretou do styku maximálně při překročení nedopalku na ulici. Výzkumníci i lékaři proto upozorňují na nutnost rozšíření screeningu a bourání předsudků, které vedou k přehlížení příznaků. [1]

Nejdůležitější informace:

Až čtvrtina případů rakoviny plic v Kanadě se vyskytuje u nekuřáků.
Nekuřáci bývají často diagnostikováni až ve III. nebo IV. stadiu – v momentě, kdy jsou šance na vyléčení minimální.
V současnosti není dostupné žádné screeningové doporučení pro nekuřáky, což vede k přehlížení příznaků i u lékařů.
Moderní diagnostika rozlišuje více než 12 molekulárních podtypů rakoviny plic, některé lze celkem efektivně léčit tabletami i v pokročilém stádiu.
Díky imunoterapii se šance na přežití u pokročilé rakoviny plic výrazně zvýšily – až třetina pacientů ve stádiu IV přežije 5 let.

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

Až budete příště posílat pacienta s únavou a kašlem domů s diagnózou „viróza“, zamyslete se ještě jednou. Zatímco zdravotnický systém řeší „kolik cigaret denně“ jako filtr do screeningu, rakovina plic si dál vybírá svou daň – i mezi nekuřáky. Moderní medicína má nástroje, jak diagnostikovat dřív a přesněji. Jen je musíme přestat nechávat ležet v šuplíku.

To mě zajímá

📊 LDT:

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA: Když má každá nemocnice všechno, pacient nemá nic

Česko má přibližně 120 nemocnic s nepřetržitým provozem akutní péče. A většina z nich chce dělat všechno – porodit dítě, vyndat žlučník i zaléčit infarkt. Jenže tohle přání „všechno, všude a pořád“ je drahé, neefektivní a hlavně iluzorní. Výsledkem je rozmělněná péče, nízký počet výkonů, nedostatečná praxe pro lékaře a nemocnice, které si navzájem konkurují místo toho, aby spolupracovaly. [2]

Adam Vojtěch trefně říká: ne každá nemocnice musí být fakultní. Ne všechny by měly držet status akutní lůžkové péče. Transformace není sprosté slovo – a neměla by znamenat rušení, ale posun k péči, kterou systém opravdu potřebuje: následná, rehabilitační, dlouhodobá, ambulantní. Jinými slovy – porodnice s 150 porody ročně možná není to, co pacienti ani lékaři skutečně potřebují.

K tomu všemu chybí ještě jedna věc: časová perspektiva. Systém stále plánuje hlavně to, co se stane příští rok – a podle toho i alokuje peníze. Jenže změna zdravotnické infrastruktury není sprint. Je to maraton. A pokud budeme plánovat jen od úhradové vyhlášky k úhradové vyhlášce, do cíle nikdy nedoběhneme.

Poslechnout celý rozhovor

🩺 MEDI-MOOD INDEX

Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?

V týdnu 1. 9. – 7. 9. se Medi-Mood index vyšplhal na krásné 3 body. Pocity jsou tedy neutrální, někdo ještě dovolenkuje a jiní dodělávají poslední zkoušky nebo už se stresují dalším semestrem. O svůj mood se podělilo celkem 33 lidí na Instagramu Po medině.

⭐️ PRŮZKUM

Konec debat: Justiniánský mor byl skutečný. A my máme DNA.

Po 1 500 letech je to tady: vědecký tým z Floridy poprvé přímo prokázal, že za Justiniánským morem stála bakterie Yersinia pestis. Stejná potvora, která později způsobila i Černou smrt. A to vše díky analýze zubů vykopaných v masovém hrobě pod římským hipodromem v jordánském městě Jerash. Pandemie, která změnila dějiny Byzantské říše a zabila desítky milionů lidí, už není jen historická spekulace – máme DNA. [3]

Jak studie probíhala:

Analýza 8 zubů z masového hrobu pod bývalým římským hipodromem v Jerashi (6.-7. století n. l.)
Vzorky byly datovány do období Justiniánského moru (AD 541-750).
Genomová sekvenace potvrdila Yersinia pestis jako původce nákazy.
Tým tvořili vědci z University of South Florida, Florida Atlantic University, Indie a Austrálie.

Nejdůležitější informace:

První přímý důkaz morové bakterie: genetický materiál Yersinia pestis byl potvrzen v srdci tehdejší Byzantské říše.
Historie vs. věda: z písemných záznamů víme o pandemii, ale až teď máme biologický důkaz.
Mor nikdy nezmizel: poslední úmrtí v USA na pneumonickou formu moru bylo letos v Arizoně.
Pandemie se opakují: morové pandemie vznikaly opakovaně z přírodních ložisek, ne z jednoho předka.
Veřejné zdraví ve starověku: hipodrom v Jerashi se proměnil v hromadný hrob – kolaps městského systému v přímém přenosu.
DNA stará 1500 let: studium těchto genomů mění chápání historie i budoucnosti pandemií.

Co si o tom myslí Dr. Lasso?

Takže zatímco jsme si tu poslední roky hráli na epidemiologické detektivy u COVIDu, někdo mezitím vyřešil 1 500 let starý cold case. Mor je evidentně jako ten ex, co se pořád vrací – mění kabát, ale má pořád stejné red flags. A že hipodromy proměněné v márnice nejsou jen dramatické kulisy historických seriálů, ale realita? Říká se, že historie se ráda opakuje…no, bakterie to berou doslova.

Chci znát podrobnosti