Milé kolegyně, milí kolegové,
čím víc medicína spoléhá na technologie a data, tím důležitější je ptát se, co všechno se skrývá „za oponou“. Za každým výsledkem, nálezem nebo léčebným doporučením je totiž proces, který zůstává očím většiny lékařů neviditelný. A někdy i nepochopený. V tomto vydání se proto podíváme tam, kam běžně nevidíme. Do zkumavky, do mozkového kmene i pod okraj dásní.
🧪 Co se děje se vzorkem, když zmizí ve zkumavce? Synlab odhaluje, jak vypadá laboratorní preciznost v praxi.
🧠 Nová mapa mozkového kmene může změnit pohled na Parkinsonovu chorobu, i na to, jak ji léčíme.
🦷 Zánět dásní neohrožuje jen zuby. Může spustit procesy vedoucí k neurodegeneraci.
Ať už pracujete s daty, diagnózami nebo dásněmi.
Přejeme příjemné čtení.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Inzerujte s námi
Někdo katalogizuje dermatomy, jiný zase vývojové fáze mozkového kmene. Výsledkem druhého přístupu je nejdetailnější přehled buněk této oblasti v prenatálním vývoji. Nová data míří rovnou do laboratoří, kde mají vylepšit výrobu „správných“ neuronů, a tím i vývoj terapií pro Parkinsonovu chorobu. [1]
Nejdůležitější informace:
- Mapa zachycuje 680 000 buněk lidského plodu včetně jejich genové výbavy a vývojových stádií.
- Zaměřuje se hlavně na dopaminergní neurony – klíčové buňky poškozené při Parkinsonově chorobě.
- Studie ukazuje, že současné laboratorní metody často produkují i „mimobuněčný šum“, tedy nežádoucí typy buněk.
- Nová referenční data pomohou zpřesnit vývoj neuronů a zefektivnit výzkum neurodegenerativních onemocnění.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Tohle není jen pěkný dataset pro neurovědce. Tahle mapa nám konečně umožňuje pochopit, jak se vyvíjejí specifické neuronové linie v mozkovém kmeni, a kde přesně v laboratorních kulturách děláme chyby. Výzkum přináší praktický nástroj pro přesnější výrobu dopaminergních neuronů a další krok směrem k funkčním buněčným terapiím. Parkinson? V budoucnu by to nemusel být celoživotní rozsudek, ale řešitelný problém, pokud budeme mít správné buňky ve správný čas na správném místě.
Tohle mě zajímá!
V laboratoři Synlab se každý den zpracují tisíce biologických vzorků. Zvenku to může vypadat jednoduše, vezmu si žádanku, dojdu na odběr, výsledky dorazí do systému. Ve skutečnosti je ale za tímto procesem důsledně řízený řetězec, který se dělí na tři klíčové fáze: pre-analytickou, analytickou a post-analytickou.
„Kvalita celého výsledku začíná už u správného odběru,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Bílly Danyšová. Vzorek musí být správně odebrán, označen, uložen a včas dopraven do laboratoře. Následuje samotná analýza a validace výsledků, ve většině případů kombinací automatizovaných metod a lidské kontroly. „Všechno, co jde jako výsledek ven, projde přes lidské ruce,“ říká.
Synlab ročně analyzuje přes 20 milionů testů od více než milionu pacientů. Z toho vzniká ohromné množství dat, a právě ta mohou mít velkou společenskou hodnotu. Danyšová popisuje například projekt, v jehož rámci laboratoř anonymně zpracovala přes 50 000 výsledků vyšetření hladiny vitaminu D z celé republiky. „Po anonymizaci jsme vytvořili datový soubor a z něj analyzovali stav české populace. Zjistili jsme třeba, že senioři měli na jaře extrémně nízké hladiny, a že ženy jsou v suplementaci důslednější než muži.“
Taková data ukazují, že laboratorní diagnostika není jen součástí léčby konkrétního pacienta. Stává se i nástrojem pro tvorbu zdravotní politiky, prevenci a edukaci. „V datech je obrovská síla. Jen ji musíme umět správně použít a hlavně jim rozumět.“
Chci si poslechnout celý podcast!
🩺 MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 3. 11. – 9. 11. 2025 zůstal Medi-Mood index na hodnotě 3,1 bodu. Hlasovalo celkem 29 lidí na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Jeden z vás si odbyl první autonehodu, naštěstí bez zranění. Listopad dává zabrat, klouže to venku i v hlavě, do toho tma, směny a zkoušky za rohem. Ale přežili jste další týden a to se počítá. Hlavně opatrně na cestách, i na sebe. 🍁
Nová studie ukazuje, že lidé s parodontitidou mají výrazně vyšší objem hyperintenzit bílé hmoty v mozku. Tyto změny souvisejí se zhoršenou pamětí, myšlením, koordinací a rovnováhou. Čím horší je stav dásní, tím víc mozek ztrácí spojení mezi svými oblastmi. [2]
Jak studie probíhala:
- Zúčastnilo se 1 143 lidí, průměrný věk byl 77 let, žádný z nich neměl demenci.
- Všichni podstoupili MRI mozku a detailní stomatologické vyšetření, které hodnotilo ztrátu připojení dásně k zubu (tzv. klinickou hloubku kapsy).
- Parodontitida byla definována jako ≥30 % zubů s připojením ≥3 mm, což splňovalo 800 účastníků.
- Hyperintenzity bílé hmoty se hodnotily jako objem v cm³, nejvyšší třetina měla ≥21,36 cm³.
- U lidí s parodontitidou bylo výrazně častější, že spadali do této „rizikové“ skupiny s nejvyšším objemem poškození.
- Po zohlednění dalších faktorů (věk, pohlaví, tlak, diabetes, kouření) zůstala souvislost silná, parodontitida zvyšovala riziko o 56 %.
Nejdůležitější informace:
- Parodontitida byla spojena s o 56 % vyšším rizikem výskytu nadměrného objemu hyperintenzit bílé hmoty v mozku.
- Změny v bílé hmotě narušují komunikaci mezi oblastmi mozku. Ovlivňují paměť, myšlení, koordinaci i rovnováhu.
- Spojení bylo specifické. Netýkalo se cévních lézí jako mikrokrvácení nebo lakunární infarkty.
- I po zohlednění věku, tlaku, diabetu a kouření zůstala souvislost významná.
- Studie neprokazuje příčinnou souvislost, ale otevírá otázku úlohy orálního zdraví v neurodegeneraci.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Orální zdraví se často podceňuje, ale tento výzkum znovu ukazuje, že chronický zánět, i když „jen“ v ústech, může mít systémové dopady. Pokud skutečně platí, že parodontitida zvyšuje riziko poškození bílé hmoty mozku, pak bychom měli preventivní péči o dutinu ústní chápat jako součást nejen neurologické prevence. Stomatologové nejsou jen zubaři. Jsou gatekeepeři vašeho mozku.
To zní zajímavě!
Zdroje:
[1] https://www.duke-nus.edu.sg/newshub/media-releases/brainstem
[2] https://www.sciencedaily.com/releases/2025/10/251029100147.htm
