Dobrý den,
v dnešním vydání se zastavíme u technologie, která slibuje víc než jen zlepšení
– slibuje návrat hlasu těm, kteří o něj přišli. Pacienti s ALS dnes často komunikují jen pomocí pohybů očí. Nyní ale přichází neinvazivní zařízení, které dokáže číst myšlenky a převádět je na řeč. Bez chirurgického zásahu, bez bolesti, ale zato
s obrovským potenciálem.
Podíváme se také na to, jak se startup Carebot dostal ze studentského nápadu do desítek nemocnic v pěti zemích. Co stojí za úspěchem? A proč je i ta nejlepší technologie k ničemu, pokud ji neumíte dostat k lékařům? A nechybí ani aktuální hodnota Medi-mood indexu, tedy nálada mezi mediky a mladými lékaři.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: Myšlenky místo slov: ALS pacienti opět mluví
📊 LDT: Jak startupy mění zdravotnictví? Příběh Carebotu
📋 Dotazník: Mobilita zdravotníků
🩺 Medi-Mood index: Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
⭐️ Průzkum: Když se zrnko písku změní v digitální mozek

🗞️ NOVINKA
Myšlenky místo slov: ALS pacienti opět mluví
Pokud vám přijde mluvení očima jako pekelně pomalý způsob komunikace, máte pravdu. A pacienti s ALS, amyotrofickou laterální sklerózou, to zažívají na vlastní kůži. Proto teď přichází řešení, které slibuje zásadní změnu: helma, která čte myšlenky. Zatímco Elon Musk stále vrtá do lebek, jinde se testuje neinvazivní technologie, která by mohla změnit život tisícům lidí – bez kapky krve. [1] [2]

Nejdůležitější informace:
- Nová helma dokáže číst mozkové vlny a pohyby očí a převádět je na mluvený text.
- Právě probíhá klinické testování na deseti pacientech s ALS, kteří už zařízení používají doma.
- Umělá inteligence se přizpůsobuje konkrétnímu uživateli a zrychluje tak proces komunikace.
- Americký úřad FDA udělil technologii status „průlomového zařízení“, což urychluje její zavádění do praxe.
Co si o tom myslí Dr. Lasso?
Konečně technologie, která pacientům s ALS dává víc než naději – dává jim hlas. A že to jde i bez vrtání lebky? To je přesně ten typ inovace, na který bychom měli v medicíně vsázet častěji. Jestli se helma Axon-R skutečně osvědčí, můžeme za pár let přepisovat učebnice neurologie.

📊 LDT:
Jak startupy mění zdravotnictví? Příběh Carebotu

Zdravotnické startupy hrají stále větší roli v inovacích, ale cesta k úspěchu není jednoduchá. Matěj Misař, který byl hostem podcastu Po medině, založil spolu
s Danielem Kvakem startup Carebot, který využívá umělou inteligenci k detekci patologií na rentgenových snímcích.
Na začátku své cesty však museli najít zdravotníky, kteří by jim pomohli ověřit jejich řešení a dali jim zpětnou vazbu. „My jsme dokonce pátrali po těch lidech, kteří by nám mohli pomoci. Reálně nám pomohli různí osvícení primáři, kteří nám radili zpočátku a viděli v tom potenciál.”
Česká investiční scéna ale podle něj nebyla připravena na zdravotnické startupy. „Ještě v dnešní době je to hrůza. My jsme oslovili všechny venture kapitálové fondy v Česku a chodili jsme prezentovat Carebot. Po každém grilování od investorů jsme si říkali – tohle nám chybí, musíme to zlepšit,“ popisuje svou zkušenost.
Přesto se Carebotu podařilo získat investice a expandovat. „Dnes jsme téměř ve stovce nemocnic v pěti státech a ladíme uživatelskou workflow. To je obrovský rozdíl oproti začátkům,“ doplňuje Misař.
Zároveň si ale uvědomuje, že úspěch startupu není jen o dobrém produktu, ale také o správném nastavení byznys modelu. „Spousta startupů má skvělou technologii, ale neumí ji dostat k uživatelům. To, co jsme se museli naučit, je, jak propojit vývoj s reálnými potřebami lékařů a nemocnic,“ říká Misař. Podle něj je klíčové, aby startupy už od začátku spolupracovaly s nemocnicemi
a testovaly své řešení v praxi, jinak hrozí, že skončí jen jako dobrý nápad bez reálného dopadu.
Stát se členem Premium

📋 DOTAZNÍK: Mobilita zdravotníků
Zajímá nás, jaké faktory ovlivňují mobilitu (budoucích) lékařů a zdravotníků. Dotazník zabere přibližně 5–7 minut a odpovědi pomůžou lépe pochopit, co dnes formuje rozhodování o práci a přesunu za ní. Vše anonymně, smysluplně
a pro dobrou věc. Díky za každého, kdo se zapojí!

Chci se zúčastnit průzkumu

🩺 MEDI-MOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?

V týdnu 14.–20. 4. se Medi-Mood index zvýšil na 2,8 bodu, což znamená mírné zhoršení nálady mezi mediky a mladými lékaři. Hlasovalo celkem 32 lidí na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Zdá se, že mnozí z vás balancovali na hraně mezi jarní energií a velikonočními svátky. Týden byl možná náročný, ale nepůsobil jako celonárodní kolaps – spíš jako ticho před bouří jménem „návrat do reality“. Teď už se ale blíží víkend, slunce sílí a šance na restart tu rozhodně je. Tak si naordinujte klid, vitamín D
a nějakou tu radost – třeba i maličkou.

⭐️ PRŮZKUM
Když se zrnko písku změní v digitální mozek
Ještě před pár lety byste si mohli být jisti, že se dočkáme teleportace dřív než úplného funkčního zmapování části mozku. Ale věda zase jednou ukázala, že když spojíte AI, mezinárodní tým a pár petabytů dat, jde i nemožné. Projekt MICrONS postavil dosud největší mapu neuronových spojení a funkce mozku
– a to z jediného milimetrového kousku mozku myši. [3]
Jak studie probíhala:
- Sledovala se aktivita mozku myši při sledování videí pomocí kalciového zobrazování.
- Daný milimetrový úsek vizuálního kortexu byl rozřezán na 25 000 tenkých vrstev a naskenován elektronovým mikroskopem.
- Vědci poté pomocí AI vytvořili 3D model propojení neuronů a synapsí.
- Projekt zapojil přes 150 vědců z institucí jako Allen Institute, Stanford, Baylor nebo Princeton.
Nejdůležitější informace:
- Vznikl největší funkční a strukturní model mozku o velikosti 1,6 petabytů dat, což odpovídá 22 letům HD videa.
- Rekonstrukce obsahuje 200 000 buněk, 4 km axonů a přes 523 milionů synapsí.
- Objeven byl nový princip inhibice: „tlumící“ buňky si selektivně vybírají, které jiné buňky potlačí.
- Projekt je považován za přelomový, přirovnávaný k Human Genome Project, jen pro mozek.
Závěr:
Takže jestli si někdy říkáte, že vaše práce je složitá a nekonečná, vězte, že někdo právě dokončil mapu 200 000 neuronů, 4 kilometrů axonů a 500+ milionů synapsí… z jednoho zrnka mozku. MICrONS je důkazem, že když se spojí věda, AI a trocha „šílenství“, můžeme brzy pochopit nejen myšlenku, ale třeba i samotné vědomí. A vy už nebudete moct říct, že „to máme jen v hlavě“, když si tu hlavu můžete otevřít jako Google Maps.

Zdroje:
[1]; https://forbes.cz/dalsi-nadeje-pro-pacienty-s-als-startup-vyvinul-helmu-ktera-cte-myslenky/
[2]; https://www.cognixion.com/
[3]; https://alleninstitute.org/news/scientists-complete-largest-wiring-diagram-and-functional-map-of-the-brain-to-date/